Jak nejlépe nouzově přenocovat?, Montana 2 / 2012

HISTORIE ČASOPISU


Montana je dvouměsíčník pro horolezectví, lezení a částečně i skialpinismus. Z oddílového bulletinu Hotejl (vydávaného Horolezeckým oddílem tělovýchovné jednoty Lokomotiva) jsme se hned, jak to bylo možné (tedy  po roce 1989), stali běžným časopisem.


Abonenti mají po přihlášení možnost číst aktuální číslo online, nebo stáhnout dřívější verze v PDF z archivu vydání.
Jak nejlépe nouzově přenocovat?
Používání nouzových zimních sněhových přístřešků má u britských horolezců dlouhou tradici. A tato tradice přímo souvisí s úspěchem mnoha přelomových výstupů. Nezapomenutelné bylo líčení Chrise Boningtona, jak společně s Rousem, Boardmanem a Taskerem využívali záhraby cestou k prvovýstupu na Mount Kongur. Jindy improvizované bivaky zachraňovaly život – jako třeba u Scotta a Hastona, kteří si během svého grandiózního ústupu z vrcholku Everestu (po prvovýstupu jihozápadní stěnou) vyhloubili sněhovou jámu ve výšce 8.763 m n. m. Ačkoli neměli spací pytle, přežili v historicky nejvýše položeném bivaku oba bez úhony. 
 
 

Bivaky: Jak nejlépe nouzově přenocovat?

 
 
Scott a Haston objevili, jak se ochránit před větrem a sněhem a zároveň si vybudovat přístřešek, který dokáže poskytnout i určité množství tepla. V zimě je to základ nutný pro přežití v podmínkách, jež by se vám jinak pravděpodobně staly osudnými. Není pochyb, že umění vytvořit si efektivní nouzový zimní úkryt patří mezi klíčové dovednosti všech v zimě lezoucích horolezců.
 

Zůstat, nebo jít?

Pokud stojíte tváří v tvář faktu, že budete muset strávit neplánovaně zimní noc venku, měli byste pečlivě zvážit, jestli by nebylo lepší pokusit se místo bivakování dostat zpět do údolí. Noc ve sněhovém úkrytu s minimální izolací totiž není nikdy příjemná záležitost. Zdatná skupina s dobrým orientačním smyslem a slušnými baterkami by se spíše měla plahočit dál. Skupina, která už jít dál nemůže nebo v níž se vyskytl úraz či jiný problém, například podchlazení, by možná měla zůstat raději na místě. 
 

Umístění bivaku

Je naprosto nezbytné, abyste si vybrali bezpečné místo, stranou od očividného nebezpečí, jaké představují například svahy, u nichž hrozí riziko pádu laviny nebo převějí. Použijete-li přirozené akumulační body jako třeba koryta potoků, pole balvanů nebo oblast pod okrajem hřebenu, usnadníte si život a s trochou praxe je pak budete moci snadno najít na mapě. Důležité je také vzít v potaz směr větru. Ačkoli vám může bivak na závětrném svahu připadat dobře chráněný, může to znamenat, že onen svah je plný navátého sněhu. Tím pádem, máte-li úkryt, který se nachází proti směru větru, k vám bude každou štěrbinou pronikat sníh. Jindy můžete uvíznout v rovinatých oblastech. Musíte se zkrátka umět vypořádat se všemi variantami. 
 
 
Dalším faktorem, který ovlivňuje typ přístřešku, jež potřebujete, je druh sněhu. V jemnějším sněhu se dá docela slušnou rychlostí kopat, zatímco v těžším sněhu může být lepší vykrajování sněhových kvádrů. Pokud je možné obojí, budete si muset vybrat. Kopání však bývá většinou jednodušší.
Jestliže tedy dokážete najít rozumně strmý svah s poctivou vrstvou jemného sněhu, můžete se jím docela rychle prokopat, použít gravitaci a odhazovat odpad dolů. Ale i když se nacházíte na rovině, máte pořád nějaké možnosti. 
 
 

Nouzové bivaky ve svahu

V měkké závěji ve svahu nebo v akumulačním bodě si můžete postavit jednoduchý bivak. Kopejte rovně zhruba metr do hloubky (vchod by měl být široký asi jako vaše ramena) a pak  postupujte nahoru, dokud si nebudete moci uvnitř sednout. Při práci bude sníh padat dolů, ale můžete ho snadno vyházet z bivaku a pak dolů ze svahu. Dobře si zapněte bundu, protože dost sněhu napadá i na vás. Nakonec budete mít malý podlouhlý prostor, v němž se budete moci posadit. 
 

Potřebné vybavení

Pro většinu zimních horolezců je standardním kusem vybavení, které mají vždy po ruce, spolehlivý cepín. Je to také vše, co pro stavbu efektivního nouzového úkrytu potřebujete. Nejdůležitější částí cepínu, která odvede většinu práce, je tesla, takže se vyplatí se při nákupu ujistit, že má váš nástroj pořádnou teslu ve tvaru lžičky. Cepín s rozumně zatíženou hlavicí vám to pomůže pořádně rozjet i v tvrdém sněhu. Jakmile začnete vyhazovat z vnitřku budoucího bivaku sníh, zjistíte, že je váš prostor dost omezený. V takovou chvíli je docela důležitá délka násady cepínu – čím je totiž násada delší, tím hůře se bude používat v malém prostoru. Správná délka cepínu je předmětem mnohých debat, ale zkušenost říká, že 55 cm je pro univerzální cepín tak akorát a násada vám nebude při kopání zbytečně překážet. 
 
Pokud vám nevadí tahat s sebou lopatku, bude se vám kopat mnohem snáz. S její pomocí sníh přeházíte lehčeji než s pomocí jakéhokoli cepínu. Lopatka také rozšíří vaše možnosti, jaké druhy úkrytů vybudovat. V nouzi můžete v jemném sněhu použít i sněhovou kotvu, takzvaného deadmana, nebo dokonce rámy některých batohů – nečekejte však, že to bude třeba jen z poloviny tak snadné jako s lopatkou. Lopaty se dají obvykle využít i jinak, například k vyhrabání obětí lavin či vtlučení sondy, která nám pomůže odhalit stabilitu jednotlivých sněhových vrstev.
 
 
Kupujete-li lopatku, dejte si záležet, aby měla dobrou velikost lžíce a aby vám rukojeť dobře padla do ruky. Hliníkové lopaty se s těžkým sněhem a občasným nárazem do kamene vypořádají mnohem lépe než ty plastové. Podívejte se třeba po lopatkách od Backcountry Access, Black Diamond, Ortovox nebo Voile. Nemusí vás nutně stát celé jmění. Dalším kusem výstroje, jehož pořízení byste měli vzít v úvahu, je lavinová sonda. Umožní vám označit si umístění bivaku a ověřit si hloubku sněhu. Hodit se může i sněhová pila. Moc toho neváží a při vykrajování sněhových kvádrů vám hodně usnadní život. Určité modely se navíc dají uskladnit v násadě některých lopatek. 
 
Další variantou úkrytu v rovinaté oblasti je iglú. Jeho stavba chvíli zabere, takže se nehodí, pokud potřebujete přístřeší rychle. Ale staví se snadno a můžete si ho vybudovat v různých velikostech, takže vyhovíte potřebám různě početných skupin. Nejdřív na sebe navršte batohy, abyste omezili množství sněhu, s nímž budete muset hýbat. Potom začněte navrch házet sníh, dokud nevytvoříte pořádnou hromadu. Prokopejte tunel dovnitř, abyste se dostali k batohům, a sníh, který vyházíte zevnitř, přidávejte zase navrch. Tím zahájíte proces, díky němuž se sníh zpevní. Vchod můžete uzavřít sněhovými kvádry nebo batohy. Při oblevě však může být iglú náchylné ke zborcení. 
 
Uvnitř si udělejte lavici, aby bylo na čem sedět, a batohem zahraďte vchod. Budete až překvapivě dobře ukryti před nepřízní živlů. Pokud je vás více, přístřešek se dá snadno rozšířit. Stejně jako u ostatních typů bivaků se ale musíte ujistit, že máte dostatečný přísun vzduchu. Prorazte kvůli tomu cepínem stěnu zhruba ve výši obličeje, aby vznikl dýchací otvor, a pravidelně pak pomocí cepínu kontrolujte, jestli zůstává volný. Seďte na laně nebo batohu a zůstaňte schoulení, abyste si udrželi tělesnou teplotu. Hodně tepla si také nastřádáte při kopání bivaku. Pokud vám to počasí dovolí, sundejte si střední vrstvy a nechte si jen tu spodní a tu nejvrchnější. Budete pak mít v zásobě něco teplého, co si můžete navléknout, až ta dřina bude za vámi. 
 
Pokud je sníh dostatečně tvrdý, můžete si vyhrabat jednoduchý otvor, dostatečně velký na to, abyste se v něm dokázali posadit, a široký jako vaše ramena. Potom vykrájejte ze sněhu kvádry a poskládejte je odspodu až nahoru tak, aby díru zakryly. Spodní kvádr můžete podepřít tak, že ho položíte přes trekingové hole položené napříč. S trochou praxe se dají obě varianty postavit poměrně rychle. 
 

Nouzové bivaky na rovné zemi 

Na rovné zemi funguje sněhový hrobeček dobře, ale za předpokladu, že máte alespoň půl metru hlubokou sněhovou základnu. Vytváří se snadno a rychle. Vykopejte jámu, trochu delší, širší a hlubší než je vaše tělo a potom vytvarujte sněhové kvádry, které položíte navrch. Pokud zvládnete získat kvádry ze samotné díry, ušetříte si energii. U hlavy si nechte trochu místa, kterým se budete do přístřešku dostávat, a kvádry ponechte v dosahu, abyste jimi mohli vchod zakrýt. Pokud se vám nedaří vytvořit kvádry dost dlouhé na to, aby se daly položit napříč přes otvor, můžete je udělat poloviční a klást je přes sebe do trojúhelníku, jako kdybyste na sebe rovnali balíček karet. 
 
Při spaní v hrobečku se velká část vašeho těla dostane do kontaktu se sněhem, takže je zcela nezbytné, abyste našli způsob, jak se od země izolovat. Lehněte si na bok, do embryonální polohy, to vám pomůže minimalizovat tepelné ztráty. Pokud nejste sám, udělejte si prostě přístřešek o něco širší. Pokud se sníh nehodí pro tvorbu kvádrů, můžete občas střechu vytvořit tak, že navrch položíte svůj bivakovací vak. V takovém případě se ale ujistěte, že jsou jeho okraje opravdu dobře zatížené, jinak by vám mohl uletět, což uprostřed mrazivé noci nikdy nepotěší! Pokud opravdu fouká, můžete si kolem hrobečku vyhloubit rýhu, nacpat okraje vaku do ní a zahrnout je sněhem. To zabrání třepotajícím se kusům látky v chytání větru. 
 
Sněhové hrobečky se dají stavět i na středně strmých svazích. Až budete hrobeček kopat, vršte sníh po jeho stranách. Snadno jej tak udržíte v rozumné rovině. Občas se může stát, že se prokopete tvrdou krustou a pod ní narazíte na mnohem měkčí sníh. Využijte to ku svému prospěchu a udělejte jen malý vchod. Jakmile máte díru, můžete se dostat ke sněhu pod ní a vyházet tuto měkkou vrstvu. Minimalizuje to velikost otvoru, který budete muset zakrýt, jakmile vklouznete dovnitř. 
 

Dokonalost přichází s praxí

Samozřejmě, že jediný způsob, jak získat v budování jakéhokoli bivaku zkušenosti, je vyrazit ven a vyzkoušet si to v praxi. Stavba výše popsaných úkrytů by neměla trvat moc dlouho, tak si ji během svých zimních cest nacvičte. Stačí půlhodinka kopání před obědem.  Přinejmenším pak budete mít teplé místo, kde se budete moci najíst.
Jen jedno důležité upozornění na závěr. Slyšel jsem o nehodě v Kanadě, kdy motorové saně prorazily střechu přístřešku a vážně zranily jeho obyvatele. Ujistěte se, že svůj výtvor vždy pořádně označíte lavinovou sondou nebo jinak, abyste se vyhnuli nečekaným návštěvám.
 
text: redakce
kresba: Libor Machata