Red Rocks climbing, Montana 3 / 2013

HISTORIE ČASOPISU


Montana je dvouměsíčník pro horolezectví, lezení a částečně i skialpinismus. Z oddílového bulletinu Hotejl (vydávaného Horolezeckým oddílem tělovýchovné jednoty Lokomotiva) jsme se hned, jak to bylo možné (tedy  po roce 1989), stali běžným časopisem.


Abonenti mají po přihlášení možnost číst aktuální číslo online, nebo stáhnout dřívější verze v PDF z archivu vydání.
Red Rocks climbing
Do amerického parku Red Rocks, který se nachází hned za branami proslulého Las Vegas, se stojí za to vypravit především kvůli tradičnímu vícedélkovému lezení. V parádním pískovci tu naleznete nespočet spár, koutů a komínů 
 
 

Red Rocks climbing

 
Po pár měsících strávených v Evropě a předchozím dlouhém pobytu v Kanadě jsme se rozhodli zavítat i do země nejlepších hamburgerů, nejtlustších lidí, nejvíce vražd střelnou zbraní, do země s nejvíce herními automaty na osobu, ale hlavně do země s neuvěřitelnou škálou lezeckých terénů, úžasných přírodních scenerií – vyrazili jsme na trip po USA. V tomto článku bych vám proto chtěl přiblížit lezeckou oblast Red Rocks, která, ač neprávem, zůstává často ve stínu jiných amerických velikánů. Přitom v této oblasti najdete vše – od boulderingu až po zatraceně dlouhé bigwally.
 
Black Velvet Canyon, Frogland 5.9
 
 
Red Rocks se nacházejí hned za branami města Las Vegas, což trochu negativně ovlivňuje návštěvnost. Pojedete jen pár mil od okraje města a ocitnete se u skal. Téměř celé Red Rocks jsou v chráněném území, takže pro vstup budete potřebovat permit. Ten není potřeba pro některá údolí. Jednodenní stojí sedm dolarů, týdenní třicet, ale jistě nepojedete do Améru jen kvůli Red Rocks a budete se chtít podívat i jinam, takže se vyplatí koupit takzvaný Anuall Pass za osmdesát dolců. Platí i ve všech ostatních národních parcích (Joshua Tree, Yosemite, Zion, Arches a mraky dalších) a dá se sehnat na eBay i jinde i za čtvrtinovou cenu. Park Red Rocks je otevírán a zavírán dle aktuálního rozvrhu (každý měsíc jinak) a není radno zůstávat déle. Po zavíračce totiž ranger objede všechna místa i veškeré schovávačky (věřte, že za ta léta už je všechny zná) a rozdá mastné pokuty. Každopádně, pokud víte, že budete ve stěně dlouho, dá se zdarma vyřídit late exit permit, který vám přidá pár hodin k dobru. S tou otevírací dobou to není až tak žhavé, při naší návštěvě (na začátku března) byla od šesti ráno do sedmi večer, takže jsme vždy všechna naše dobrodružství stihli.
 
 
Co se týče ubytování, s tím je to tu trochu komplikovanější. Počítám, že v hotelích nikdo z našinců zrovna chtít spát nebude, a se spaním načerno je to trochu na ostří nože. Na území parku to ani nezkoušejte (pokuta 250 $ a více vás ponaučí) a jinde jsou soukromé pozemky obehnané ploty, jedinou variantou je snad parkoviště u nějakého kasína nebo supermarketu v Las Vegas. Že to zkrátka nejde, jsme se přesvědčili sami a historky místních, jak je naháněli rangeři, policajti (po pár pivech figuruje v historkách i FBI a CIA), mluví za vše. Naštěstí je tu ale jedna schůdná cesta, a to kemp ležící před branami parku. Stojí patnáct dolarů za noc, ale žádný luxus rozhodně nečekejte. Při delším pobytu je to celkem velký zásah do rozpočtu. Na jedno zaplacené místo v kempu jsou povoleny dvě auta, dva stany a šest lidí. Místní lezci jsou v pohodě, takže se s nimi dá vždy domluvit a místo (které je stejně tak velké, že by tam mohl probíhat dětský tábor) s nimi sdílet, čímž padají náklady hluboko dolů.
 
5.10c na rozlezení, Pain Wall, Second Pullout
 
 
Teď už ale k samotnému lezení. Průvodce seženete v lezeckém obchodě na Charleston street a je naprosto perfektní. Jediné, co v něm nenajdete, jsou bouldery. Jak už jméno napovídá, skála je červená, někdy však i žlutá nebo černá, jedná se o parádní pískovec. Spousta našinců si Red Rocks spojuje jen se sportovním lezením. Odjištěné cesty se v drtivé většině nacházejí v oblastech First Pullout, Second Pullout a Sandstone Quarry. Sportovnímu lezení jsme věnovali několik dní, cesty byly vesměs pěkné, ale pro nás nikterak ohromující. Jsou poměrně krátké, často dost přelidněné a není jich mnoho. Stojí rozhodně za vyzkoušení, ale nepřišly mi tak bezvadné jako perfektní sportovní cesty v Siuraně nebo Ceuse nebo jiných světových oblastech. Do Red Rocks se stojí za to vypravit především kvůli vícedélkovému tradičnímu lezení. V drtivé většině cesty sledují logickou linii spár, koutů a komínů. Místní spáry ale mají často tak členité okolí, že se lezou za použití okolních chytů a do spáry se zakládá jen jištění nebo se využije na občasnou žábu. Dá se tu vybrat z linií jedno-, dvou- až dvacetidélkových, z linií na slunci, ve stínu nebo polostínu. Zkrátka na své si přijde opravdu každý. Nástupy zaberou od dvaceti minut do dvou hodin, většinou vedou po dobře vyšlapaných stezkách. Cesty mají obtížnost od 5.6 do 5.13, většinou jsou se štandy, v drtivé většině se leze po vlastním, občas je v těžkém nebo neodjistitelném místě nýt. Z materiálu jsou potřeba dvě sady friendů, dostatek vklíněnců (včetně velkých) a dvě lana. Tříhvězdičkové cesty bývají často dost narvané, a tak je potřeba si trochu přivstat.
 
Juniper Canyon, Cat in the Hat
 
 
My jsme zde strávili necelé dva týdny, přičemž na začátku bylo tak akorát teplo a na konci tak akorát vedro jako v pekle (na začátku března). Lezli jsme jen ty cesty, které měly v průvodci nejvíce hvězdiček, a hlavně ty, které nám někdo doporučil. Vím, jak jsou Američané emotivní, a tak když mi někdo doporučil cestu se slovy: „Crazy scary shit, but awesome and amazing!“ a vyklopil potom do sebe pivko, aby se uklidnil, věděl jsem, že to bude dobrý zážitek (pro neangličtináře: nádherná cesta, poměrně exponovaná s delšími nejištěnými úseky).
 

Z toho, co můžu doporučit, bych rád zmínil tyto linie: 

5.6 „Cat in the hat“, „Solar slab“ 
5.7 „Freebird“, „Olive oil“
5.8 „Crimpson crystalis“, „Dark shadows Frogland“, „Lotta balls“ 
5.9 „Tunnel vision“, „Epinephire“, „Black Orpheus“ 
5.10a „Dream of wild Turkeys“, „Sour marsh“ 
5.10b „The Nightcrawler“ 
5.10c „Prince of Darkness“, „Out of Controll“, 
5.10d „Adventure punks“ 
Musím říct, že místní klasifikace mi přišla poměrně vyrovnaná, ani podhodnocená ani nadhodnocená, zkrátka taková, jaká má být.
 
 
Jako ideální období, kdy navštívit Red Rocks, se jeví říjen až duben s tím, že v okrajových měsících se můžete pěkně seškvařit, a to i ve stínu. V lednu může naopak napadnout sníh. To se ale nestává často, a tak je zimní období pro návštěvu ideální. Absolutně nejlepší ale bude únor a březen, kdy se dá lézt jak na slunci, tak i ve stínu. 
 
Samozřejmě všem doporučuji návštěvu Las Vegas, uvidíte, co jste ještě neviděli… Po chodníku rovnou do kasína, tam se párkrát otočíte a nevíte kudy z té změti automatů ven. Lehké děvy tu mají dokonce svůj časopis, volně dostupný na každém rohu. A že prý do kasína ve smokingu? Tak to asi ne… Tady spíš v žabkách a bermudách, nejlépe s celou rodinou. Las Vegas je zkrátka ta největší slátanina a nechutnost, na jakou v USA asi narazíte, mně tedy hodinová procházka bohatě stačila, abych si o tom udělal obrázek. Jestli má tohle reprezentovat Ameriku, tak tedy good luck!
 
Každopádně lezení je tu parádní a neměl by si ho nechat ujít nikdo, kdo pojede kolem. Případné dotazy rád zodpovím na e-mailu.
 
Text: Roman Gencur
Foto: archiv autora

Mohlo by vás zajímat

Gabrielka - víc než jen bývalý lom
Montana 3/2012

Gabrielka - víc než jen bývalý lom

Gabrielka: o obnově jedné téměř zaniklé lezecké oblasti   Vyhlídka & lom Gabriela je stará a donedávna již téměř zapomenutá ...
12.06.2012
Skalnaté hory - Mekka ledolezení
Montana 4/2012

Skalnaté hory - Mekka ledolezení

Šestilitrový hřmící motor našeho pojízdného příbytku burácí. To už míříme směr zasněžené Rocky Mountains. ...
09.08.2012
Anglický parčík v Tisé
Montana 4/2013

Anglický parčík v Tisé

Asi hodinu od Drážďan a hodinu a půl z Prahy leží kousek za hranicemi malá česká obec Tisá. Severně a západně od obce se nachází známá ...
09.08.2013
Via Transylvania: Vícedélkovka u Arca
Montana 5/2013

Via Transylvania: Vícedélkovka u Arca

Máte už dost přelidněných sektorů, jako je Nago, Massone, San Siro nebo La Vela? Nebaví vás davy na Slunečních plotnách? Chcete vyzkoušet něco jiného, ...
08.10.2013
Meteora - vícedélky na pohodu
Montana 2/2014

Meteora - vícedélky na pohodu

Nebyl jsem si ani trochu jistej, jestli tohle martyrium chci podstoupit a jestli mám vůbec šanci to přežít. Sedmnáct set dlouhejch kilometrů v krátkým autě ...
09.04.2014
Sasha DiGiulian v Súľově
Montana 3/2015

Sasha DiGiulian v Súľově

Sasha DiGiulian v Súľově V půlce března je atmosféra pod Věží nad ohništěm jako před třiceti lety. Do korun stromů bez listí stoupá dým z ohniště, ...
11.06.2015
Mladí a neklidní
Montana 2/2017

Mladí a neklidní

Mladí a neklidní Když jsem byl v roce 2008 s Adamem  v Santa Lynii, Šarmič tenkrát poznamenal:  „Ten Adam to má dobře zařízené, máma ...
06.04.2017