Za velrybami do Francie! To nejlepší ze Saint Léger, Montana 3 / 2014

HISTORIE ČASOPISU


Montana je dvouměsíčník pro horolezectví, lezení a částečně i skialpinismus. Z oddílového bulletinu Hotejl (vydávaného Horolezeckým oddílem tělovýchovné jednoty Lokomotiva) jsme se hned, jak to bylo možné (tedy  po roce 1989), stali běžným časopisem.


Abonenti mají po přihlášení možnost číst aktuální číslo online, nebo stáhnout dřívější verze v PDF z archivu vydání.
Za velrybami do Francie! To nejlepší ze Saint Léger

Za velrybami do Francie! To nejlepší ze Saint Léger

 
Lidi se nás často ptají, která je nejlepší skála ve Francii. Samozřejmě je to subjektivní - pro mě je asi nejhezčí Ceuse, ale nejlepší jednoznačně St.Leger. Proč? St.Leger du Ventoux je oblast čtyř sezon, s obrovským výběrem cest ve všech profilech a po všech možných typech chytů, v nádherné přírodě a navíc s bonusem stále ještě tolerovaného "volného kempování" v blízkosti skal. Uznávám, že místní materiál ve srovnání s Ceuze občas připomíná hromadu kamení – vápenec zde není nejpevnější a navíc je celý skalní masiv děrovaný jako ementál, takže po silnějších deštích rychle protéká – loni na podzim jsme byli svědky přechodu ze stavu „vše suché“ na „vše mokré“ (s vodou doslova tryskající ze všech děr) za pouhé tři hodiny lokální bouřky. To je pak třeba zapomenout na krápníky a jít háčkovat do ploten. Oproti oblastem s krásnou skálou, ale s – přiznejme si – trošku repetitivním lezením, jako je třeba nádherné Ceuse, Buoux či Tarn, je Leger obrovsky různorodý, často velmi technický a pohybově vděčný. Prostě srdeční záležitost.
 
Trocha historie? Leger objevil pro lezecký svět známý odjišťovatel anarchista Bruno "Grau" Clement na konci 90. let minulého století. Asi už měl plné zuby sporů s ochranáři v Luberonu a v dosud panenském kaňonu na rozhraní departmánů Drome a Vaucluse našel svůj malý ráj. První odjištěné cesty byly původně určeny pro uspořádání juniorského mistrovství Francie (v té době ještě bojovali junioři o tituly na skalách), Grauův "sportovní" způsob odjišťování ale bohužel (nebo bohudík) nebyl v souladu s představami činovníků federace, mistrovství bylo přesunuto do blízkého Baume Rousse a Leger se stal tajnou oblastí pro pár vyvolených, opředenou mýty (z velké části pravdivými) o těžkých cestách s dlouhými odlezy po starých nýtech, končících ve vyšisované smyčce na stromě. Oblast odjištěná elitou pro elitu, s minimem lehkých cest.
 
Za 15 let se ale hodně změnilo, mnohé staré vraždy byly přejištěny, přibyla spousta nových cest ve všech obtížnostních stupních (od 6a nahoru), vyšel průvodce (dokonce několik) a pár článků v lezeckých časopisech a "La Baleine" – jak se oblasti v dobách konspirace říkalo, byla předhozena lezeníchtivým davům. Davy se nahrnuly... A Grau se raději přesunul odjišťovat do Verdonu. Proč zrovna La Baleine – velryba? Když přicházíte ke skalám ůdolím říčky Toulorenc, vypadají masivy nad vámi jako obrovští kytovci – zvláště pak poslední, relativně nedávno odjištěný sektor – nová Baleine. Království velkých převisů a mohutných krápníků – takový malý francouzský Rodellar.
 
Saša v "Lachez le troupeau 8a" v sektoru FFMEUH v Cirku
 
Do Legeru jezdila a jezdí celá Evropa a půlka světa, a přestože tady nejsou extrémně těžké cesty přitahující hvězdy typu Sharma či Ondra, o pořádné výkony není nouze. A protože se vždycky píše jenom o chlapech, připomenu pár super ženských přelezů. V dobách dávno minulých to byla třeba Stefanie Bodet a Le Nabab 8b+, Sandrine Levet a La Hyene – rovněž 8b+ . Docela mutantský se mi zdá OS přelez (včetně cvakání expresek) Le Mur de 6 clopes od Caroline Ciavaldini – poté už jen 8b. Dvě nejtěžší cesty v převislé jeskyni Baleine – Leviathan a Amateur de gros essaims – obě 8b+/c neuvěřitelně lehce přelezla Florence Pinet  a referenční 8b+ Le concept ani nedal moc zabrat bývalé skokance o tyči Alizé Duffraise. Letos je za hvězdu místňačka Amandine Loury s prvním ženským přelezem tvrdého 8b+ En verve et contre tous a druhým Le concept (nechala se slyšet, že má strašnou radost z přelezu mytické cesty, na kterou se jezdí až z Česka).  A co tady lezou čeští bouchači? Třeba jediný mně známý OS Le Nabab – navíc přímou, dnes už zapomenutou, Grauovou variantou přes jednoprdu – od Mrázy (i když si ho sám ani nepočítal, protože už pár let předtím onsajtnul Dis moi – 8a se stejným nástupem). Docela dávný je už taky Adamův onsight dvou legerských 8c: AOC la baleine a En voie dur Simon. České holky (Míša, Simča, Sylva a Edita) si sem jezdily potvrdit výkonnost do asi Čechy nejopakovanějšího 8b Abregenieff. Novinkou z letošního jara jsou rychlé přelezy místních klasik  mlaďochem Ondrou Ďoubalem (Le concept na 4 pokusy, En verve et contre tous a Le nabab na dva, k tomu OS Mur de 6clopes)  a udatný výkon legendy Gendy Milana v Le concept.
 
Kam a kdy vyrazit a co si určitě vylézt? Z parkoviště to je nejblíže na Face nord – severní stěnu. Podle názvu by se zdálo, že je to ideální letní sektor, ale není to tak úplně pravda. Na severu se dá lézt téměř kdykoli, stačí, když je suchý a teplota je nad bodem mrazu. V teplejších dnech tam může být nesnesitelně dusno, kromě vzácného východního větru na sever totiž nikdy nefouká a zdejší menší chyty přece jen vyžadují alespoň minimální tření. Výběr cest je poměrně široký, parádní 7áčka po krápnících v pravé části stěny, strašidelně odjištěná dlouhá 7cčka ve středu, krásná dlouhá 8áčka v mírnějším převise, dvě těžká  bouldrová 8b i pár pěkných šestek. Pokud forma dovolí, určitě nevynechat Chercheur d'oeuf 7c+ a Petaos a muerte 8a, obě dost tvrdě klasifikované . Ze severu je krásný výhled na protější Face sud – jižní stěnu. Nejlepší podmínky tady bývají později na jaře, kdy se sluníčko schovává za mohutné převisy a často fouká mistral. Po zimě a někdy už i brzy na podzim bývají všechny krápníky mokré , v zimě slunce brzy odpoledne zaleze za protější kopce a od blízkého potoka přjde vlhká zima, brr!
 
Vrchní část sektoru s velice populárními lehčími cestami zůstává na slunci déle a taky rychleji vysychá. To nej na jihu jsou ale dlouhé převislé cesty s krápníky v obtížnostech od 7c+ do 8c. V posledních letech přibylo pár pěkných linií kolem 8a i ve střední části, spíše po lištách a oblinách v klouzavé žluté skále, bohužel mnohdy ne úplně přírodních- zase ale bývají častěji suché. Doporučuji zejména Legitime démence 8a+, La farce tranquille 8a/a+, z těch lehčích L‘ame de mon slame 7b+, z těžkých se asi nejvíce leze La hyene 8b+, zvláště po přejištění. Z Face sud už je to kousíček do nejoblíbenějšího sektoru – Le cirque, neboli podkovy, který za svou popularitu vděčí zejména známým klasikám na Face est – východní části cirku. Na Abregenieff 8b, Le Placard 8a/b, Dis moi 8a a v poslední době i na Le concept (rovněž přejištěn) 8b+ či Le nabab 8b+ se někdy  o víkendech či prázdninách stojí fronty. Moc hezká jsou i 7bčka Linceul de Penelope a Short dans le trou, na rozlezení potom technický koutek za 6b+ Piedra salvaje. Na protější Face ouest si můžete dát starou rozlízačku se slušně vzdálenými nýty Clement comme il respire za 7a, pokračovat Grauovou klasikou Les epinards au violettes 8a+ (zde aspoň vyměnili stařičké rezavé nýty) či FFMUH 7c+ (taky jeden nýt navíc) a udělat si tak představu, jak by asi vypadal ten francouzský juniorský šampionát. Všechno to jsou ale super cesty!
 
Jeskyně v ocase velryby
 
Kromě léta se tady dá lézt celý rok. Face est plynule přechází do klasického zimního sektoru Praniania. Malé ostré lišty v teple neudržíte (pokud nejste hasič z Kutné Hory) a zbytečně si rozmlátíte prsty. Sluníčko svítí skoro celý den a i v zimě jsme často čekali na stín. Sektor s největší koncentrací těžkých cest a ještě nepřelezených projektů, nemnohé lehké cesty spíše nedoporučuji. Nádherná je Melodie pour un ami ardechois 8a+, La therapie du mal par le mal 8a+ nebo hit letošního jara La femme en rose 8a (přímá varianta výlezu L´Homme en bleu). Siláci by měli vyzkoušet En verve et contre tous nebo La theorie de cordes 8c a lezci pohodáři pokračovat do sektoru Andaluze s bohatou nabídkou cest v šestém i sedmém stupni v slunečných kolmějších stěnách. K oblíbeným patří Colones d Hercule 6c, Le temple de la Meduze 7b čí Moby dick en vue a Arque pied tendre 7b+. Těžších cest je méně, ale zejména Al Andaluze 8a (kdysi 8a+) vyrovná kvantitu kvalitou.
 
Z levé části sektoru už se nám konečně otvírá výhled na mohutnou velrybu – jeskyni Baleine. Nabízí veškerý sortiment obtížností – od šestek na nose velryby, přes výběr dlouhých chytovatých sedmiček na těle až k dlouhým převislým osmičkám na ocase. K sektoru patří také jižní stěna, mohutné převisy v pravé části a nedávno odjištěný tmavý kaňon úplně vpravo. Leze se zde spíše v teplejších měsících a dokonce i v létě. Nová generace odjišťovačů si příliš nebrala servítky se zpevňováním a sekáním chytů, cesty jsou ale přesto skoro všechny na doporučení – pokud nemáte alergii na Siku. V "the best of" je určitě Fantasmagorique 7c+, Slayer 7c+, Coloskopie 8a, La concierge est sur le parking 7c, Chant de baleines L1 7c, Malaxe 8a, La face cache de la lune 8a+, z lehčích Et dieu se trompe d'adresse 7a+, Dark side of the mums 7b nebo 1984 7b. Nový sektor L'antre d'hibou, neboli kaňon uspokojí milovníky temných vlkých zákoutí a převislého velice technického lezení v obtížnostech od 8a výše. Místními lezci oblíbená letní záležitost. Pro chladné zimní dny jsou zase určeny dva malé lokální sektory  Broute Minou a Les Simpsons, ke kterým dojdete, pokud budete pokračovat turistickou cestou ještě za Baleine. Zejména "Simpsni" jsou svými krátkými cestami po drobných chytech ve slušném převise pro Leger poměrně netypičtí. Hlavní předností obou sektorů je jejich odolnost proti protékání, jinak to ale není žádný zázrak.
At‘ už jedete do Legeru kdykoli, přibalte si formu, klasifikace je poctivá (i když "dárečky" se taky najdou) a je to přece jen elitní oblast!
 
Text: Michaela Drlíková
Foto: archiv autorky
 
Uvodní foto: Velryba v celé své kráse


Mohlo by vás zajímat

Abyss revisited - osobní příběh v jednom 9a
Montana 6/2015

Abyss revisited - osobní příběh v jednom 9a

Abyss revisited - osobní příběh v jednom 9a   Srpen 1985 – Stojím pod Budulínkem na Ostaši a poprvé v životě se navazuju na lano. Pěkně ...
03.12.2015
Hohe Wand: I tady začínalo moderní lezení
Montana 3/2012

Hohe Wand: I tady začínalo moderní lezení

Hohe Wand je stolová vápencová hora nacházející se v Rakousku. Je součástí Gutensteinských Alp a nejvyšším bodem je zalesněný ...
12.06.2012
Jak se ti písek zaryje pod kůži, už se ho nezbavíš: Skříň
Montana 4/2012

Jak se ti písek zaryje pod kůži, už se ho nezbavíš: Skříň

Jak se ti písek zaryje pod kůži, už se ho nezbavíš: Skříň   Popěvek legendární písně „Jenom jednou jede vlak, život – to ...
09.08.2012
Skalnaté hory - Mekka ledolezení
Montana 4/2012

Skalnaté hory - Mekka ledolezení

Šestilitrový hřmící motor našeho pojízdného příbytku burácí. To už míříme směr zasněžené Rocky Mountains. ...
09.08.2012
Nemožné – hrubá omítka má víc struktury
Montana 4/2012

Nemožné – hrubá omítka má víc struktury

Novinka z Labských pískovců   „Nemožné – hrubá omítka má víc struktury,“ myslel si snad každý lezec při pohledu ...
09.08.2012
Jak kníže daroval ruský Matternhorn
Montana 5/2012

Jak kníže daroval ruský Matternhorn

Když se v posledních dnech druhé světové války zastavila kola starého rozhrkaného žebřiňáku taženého obstarožní herkou u napůl rozbombardovaného ...
08.10.2012
Miro Peťo: Třetí volný přelez cesty Jet Stream
Montana 6/2012

Miro Peťo: Třetí volný přelez cesty Jet Stream

Miro Peťo: Třetí volný přelez cesty Jet Stream   „Jet stream neboli tryskové proudění je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu ...
05.12.2012
Malta - lezecký ráj ve středomoří
Montana 6/2012

Malta - lezecký ráj ve středomoří

Moře, teplo, milí lidé, středomořská kuchyně, ale hlavně skvělý vápenec, všude kam se podíváš . Malé souostroví uprostřed ...
05.12.2012
Lofoty: Po nebi přichází peklo
Montana 6/2012

Lofoty: Po nebi přichází peklo

„Zavolej vrtulník a řekni, že je tady jeden horolezec, kterýmu se už nechce lízt.“ Tak tahle Filipova slova mi vytanou na mysli pokaždé, když si vzpomenu ...
05.12.2012
Pohodové lezení na jihu Evropy? Co třeba Portugalsko?
Montana 2/2013

Pohodové lezení na jihu Evropy? Co třeba Portugalsko?

Pohodové lezení na jihu Evropy? Co třeba Portugalsko?    Patřím mezi ty šťastlivce, kteří si pro zahraniční studijní pobyt nevybrali ...
04.04.2013