Dokument Free Solo opomíjí některá nepříjemná fakta, Montana 2 / 2019

HISTORIE ČASOPISU


Montana je dvouměsíčník pro horolezectví, lezení a částečně i skialpinismus. Z oddílového bulletinu Hotejl (vydávaného Horolezeckým oddílem tělovýchovné jednoty Lokomotiva) jsme se hned, jak to bylo možné (tedy  po roce 1989), stali běžným časopisem.


Abonenti mají po přihlášení možnost číst aktuální číslo online, nebo stáhnout dřívější verze v PDF z archivu vydání.
Dokument Free Solo opomíjí některá nepříjemná fakta

(ukázka z textu)

... Filmaři tedy rozhodně vypadají nervózně. Když se Honnold dostane na vrchol, je na Chinovi vidět znatelná úleva. Mikey Schaefer prohlašuje, že na podobném projektu už nikdy nebude pracovat, během výstupu je viditelně skleslý a v klíčových momentech sóla se nedívá do kamery. Poté, co Honnold zařadí zpátečku při raném pokusu na podzim 2016, však Chin strká hlavu do písku a přesvědčuje se, že je to důkaz, že dokument Honnolda nemotivuje. Říká: „Pro mě bylo rozhodující, že to loni otočil. Necítil se pod tlakem, že to musí zvládnout, jen proto, že tam jsme. To podle mě vypovídá hodně.” Film ale nebere v potaz dvě důležité věci:

Tím, že filmařům dovolil, aby ho natáčeli, Honnold sám o sobě uznává, že o přítomnost štábu víc stojí, než nestojí. Pokud by v možnosti nechat se natočit neviděl žádnou významnou hodnotu – slávu, věhlas, dokument vysílaný na celonárodní úrovni, a s tím související výhody finanční – tak by k tomu souhlas nedal. Filmový štáb tak pro Honnolda nutně musí být motivací k dokončení sólo výstupu na El Capitana.
 
A jak trefně podotýká můj spolupracovník James Lucas, díky filmařům je pro Honnolda sólo výstup snesitelnější, protože mu dávají možnost kdykoli z něj vycouvat. I když jej nikdo nemůže uchránit před náhlým uklouznutím nebo zpackaným krokem, dává mu filmový štáb možnost slanit, kdykoli se na lezení necítí, a on tuto výhodu při svém přerušeném pokusu v roce 2016 využil. Přítomnost filmařů tak snižuje prvotní zábrany před zahájením výstupu.
 
Pokud ale o filmařích mluvím jako o spolupachatelích, pak další nepříjemnou pravdou je to, že my, diváci, na tom máme stejný podíl viny jako oni. Zhlédnutím dokumentu Free Solo, klikáním na videa Alexe Honnolda na YouTube, čtením novinek a navštěvováním jeho autogramiád vytváříme trh pro obsah týkající se sólového lezení, a především díky tomuto trhu pak Honnold získává své sponzory a příležitosti.
 
Zamyslete se, kdy jste naposledy viděli nějakou jeho fotku, jak leze na laně? Možná že kdyby sólového lezení nechal dnes, sponzoři by ho neopustili, ale pokud by v roce 2007 nevtrhl na scénu výstupy cest „Rostrum“ a „Astroman“ bez lana za jeden den a v roce 2008 výstupy na Moonlight Buttress a Half Dome, nikdo z nás by po něm ani nevzdechl. Jeho hodnota coby sportovce tak jde ruku v ruce s ochotou lézt náročné cesty bez lana.
 
Takže, pobídne film více lidí k sólovému lezení? Pár jich zřejmě bude. Ale nepovzbudili jsme náhodou Honnolda k sólovému výstupu na El Cap my všichni – tím, jak jsme nešetřili chválou na jeho předchozí sólové výstupy, a později tím, že jsme stáli fronty u pokladen kin na tento dokument? Já bych řekl, že ano.
 
text: Kevin Corrigan
úvodní foto: Petr "Pepe" Piechowicz
 
Více se dočtete v Montaně, která vychází 4.4.2019.