Hovory, Montana 3 / 2019

HISTORIE ČASOPISU


Montana je dvouměsíčník pro horolezectví, lezení a částečně i skialpinismus. Z oddílového bulletinu Hotejl (vydávaného Horolezeckým oddílem tělovýchovné jednoty Lokomotiva) jsme se hned, jak to bylo možné (tedy  po roce 1989), stali běžným časopisem.


Abonenti mají po přihlášení možnost číst aktuální číslo online, nebo stáhnout dřívější verze v PDF z archivu vydání.
Hovory
Díval ses včera na závody? No ty vole! To se prostě na tři čtvrtě minuty moderátor odmlčí, mezitím znovu pustí zpomalený záznam, a pak teprve zkusí nějak popsat, jak ten borec ten pohyb vlastně udělal. To nás učili lézt úplně jinak, pomalu a opatrně. Dneska je běžné, že neudržíš dva chyty jinak, než tlakem proti sobě… no, to v Krasu potřebovat nebudu. Tak nějak, byť ne doslova, ze sebe Čokin vysype své pocity, rychle dopíjí kávu a po pár větách odjíždí pryč.
 
Nic překvapivého, ostatně o novém trendu ve stavění boulderů už jsme několikrát psali, naposledy se o tom zmiňuje Štěpán Stráník v rozhovoru v této Montaně. A už teď mohu prozradit, že své k tomu přidá i jeho brácha Martin hned v příštím čísle.
 
Ale až po těch rychle a zaníceně pronesených Čokinových větách si vzpomenu na jeden rozhovor s Pólem Kořanem. To byly ty staré dobré časy, poslední dozvuky „devadesátek“, kdy jsme klidně vzali fotografa, vyfotili Póla u VW Pólo stojícího někde na ulici, a mě nedělalo problém se zeptat i na to, jestli zpovídaný atlet čůrá do umyvadla. V tisku se to samozřejmě neobjevilo.
 
Čas oponou trhnul, a protože je svět o kousek dál, ani nemusím dlouze vymýšlet, jak své matné vzpomínky potvrdit. Montana.cz, vyťukám Pólo a kliknu na článek „Malý velký muž“. Ten titul jsem si vypůjčil od Thomase Louise Bergera. A máme to tu. Montana 4/2002 a na straně 56 stojí: „Kam půjde lezení dál? Polezou se těžší cesty. Několikrát jsme o tom dumali s Tomem Pilkou. Někdy se stane, že je potřeba z chytu do chytu přeskočit. Chyty ovšem mohou být natočeny tak, že je během toho dynamického kroku potřeba udělat ještě nějaký mezikrok. V tomhle vidím jednu z možností, kde se dá dosahovat stále lepších výsledků. Obecně se ale hranice bude posouvat podle silových dispozic výrazných individualit…“
 
Sedmnáct let před výše popisovanými závody, osmnáct let před lezením na olympijských hrách, a taky patnáct let před Pólovou větou (v souvislosti s rozhovorem v M4/2017), „jsem rád, že jste si na mě vzpomněli.“ Už tehdy tento trend minimálně někteří předvídali.
 
Ještě před takovými sedmi, deseti roky bohatě stačilo neznalému popsat závodní bouldering jako: „Představ si třeba autobusovou zastávku, z jejíž střechy visí dolů malé pyramidy ve tvaru jehlanů. A ti nejlepší po tom dokáží vylézt nahoru.“ S tím už si dnes člověk nevystačí.
 
A dál? Viděl bych to asi takhle. V průběhu času se závodní lezení začne víc rozdělovat na moderní (parkur) a tradiční (oldschool). Pochopení rozdílů umocní několik mistrovských závodů, kdy lidem zvyklým na dynama, skoky a průtlaky namontují stavěči na stěnu malé lišty. Jeden směr závodění se výrazně přiblíží parkuru, ten druhý (bude muset povinně obsahovat kroky podobné těm na skalách) bude představovat svébytnou lezeckou disciplínu. 
 
Díky lepším matracím umožňujícím lézt vyšší bouldery a celkovému nezájmu o lezení na obtížnost s lanem v něm závodění bude postupně zanikat. Lidé samozřejmě budou lézt s lanem i nadále, ale budou vědět, že „to nejtěžší“ lezou závodníci nad matrací.  Do skal, a obecně ven do přírody, vyjma stále populárního boulderingu, bude chodit méně lidí. 
Zkuste si vzpomenout třeba v roce 2039. Teda jestli v té době nebude mít lidstvo na starosti úplně jiné věci.
 
Hezké léto přeje
 
Tomáš Roubal
 
Ilustrační foto: Tommy Lisbin
 


Mohlo by vás zajímat

Principiálně nic neřeším - Holeček a Hrubý
Montana 1/2013

Principiálně nic neřeším - Holeček a Hrubý

„Každej máme napsaný ty svý cesty a naštěstí většina z nás neví, jak to skončí. Možná je to dobře. Jelikož i kdybych to ...
04.02.2013
„Teď už můžu…“ Tomáš Mrázek
Montana 2/2013

„Teď už můžu…“ Tomáš Mrázek

Je pořád stejný. I přes sádru na ruce a operovanou nohu měl dobrou náladu a o své sportovní kariéře mluvil bez velkého vychloubání, ...
04.04.2013
Chtěl!
Montana 4/2013

Chtěl!

Chtěl!   Bříško, které už kdysi přerostlo spíš v břicho. Delší tmavé vlasy s čelenkou. Pěkné zelené tričko s nápisem: ...
09.08.2013
Ing. Pavel Vrtík, MBA alias Bača
Montana 1/2014

Ing. Pavel Vrtík, MBA alias Bača

Jméno: Pavel Vrtík Přezdívka: Bača Lezu od: 1997 Rok narození: 1976 Zaměstnání: jednatel   Co mě na lezení baví? Rovnováha ...
03.02.2014
Pochopit a přijmout - když od života nemáš nic zadarmo
Montana 1/2018

Pochopit a přijmout - když od života nemáš nic zadarmo

Pochopit a přijmout - když od života nemáš nic zadarmo   Richard a Michal. Dva lidé plní elánu, dva rozdílné a přece v něčem tak podobné ...
15.02.2018
Vivagel - vícedélkové ledy v Chamonix
Montana 1/2018

Vivagel - vícedélkové ledy v Chamonix

Vivagel - vícedélkové ledy v Chamonix   Není nad francouzská červená vína. A mezi nimi není nad vína z Provence. A z nich potom ...
15.02.2018
Korunovaný: Co jste ještě neslyšeli o Radku Jarošovi
Montana 6/2014

Korunovaný: Co jste ještě neslyšeli o Radku Jarošovi

Korunovaný: Co jste ještě neslyšeli o Radku Jarošovi   „Nazdár. Všude o mě píšou, jenom Montana ne.“ „Vždyť ...
03.12.2014
Bokula
Montana 3/2016

Bokula

Bokula je: město v Konžské demokratické republice, Stefan Bokula, chlapec, který má na portálu YouTube zveřejněna nějaká svá videa, brněnský ...
09.06.2016
Mentální cvičení v každodenní komunikaci
Montana 6/2018

Mentální cvičení v každodenní komunikaci

Žijeme v nádherné době. Bohaté, poživačné, sdílené a vysmáté. Nic není problém. Všechno jde. Nebo brzy půjde. Ano, ...
03.12.2018
Hovory z Montany
Montana 4/2019

Hovory z Montany

„Ty vole, průser! Jak hučí ta převodovka v mojí dodávce, tak jsem zjistil, že záruka na auto je na pět let nebo sto tisíc  kilometrů. A já mám ...
06.08.2019