Součástí toho našeho vertikálního způsobu trávení volného času bývá často i méně či více vynucené, více či méně horizontální strávení doby, kterou normální lidé tráví ve voňavých peřinách, na kvalitních matracích, vedle svých drahých poloviček. Ano, řeč je o bivacích. Ty jsou spíše spjaty s horskými, ať už letními, či zimními (nikdy nezapomenu na lednové spaní v Maltatalském seníku, kdy venku spadla v noci teplota na -32 °C) radovánkami, ale celá řada z vás určitě tráví bivaky i pod skalami např. na písku a určitě se mezi vámi najde spousta těch, kteří pořád ještě při velikonoční návštěvě Arca tráví značnou část podvečera hledáním zašitého místa, kde ho nevyhmátnou „carabinieri“. Jsou bivaky plánované, bivaky neplánované a pak jsou ty, na které se nezapomíná. Taky takových pár mám. Asi nikdy nezapomenu na plánovaný bivak v jedné bezejmenné stěně v Karákóramu – luxusní plošina pro...