Necronomicon, grimoár vyskytující se napříč literárním dílem amerického spisovatele H. P. Lovecrafta, ale také název třicetimetrové stropové spáry v Moabu v Canyonlands (USA). Tu jako první vylezl v roce 2011 kanadský lezec Jean-Pierre „Peewee“ Ouellet během dvou týdnů a asi dvanácti pokusů. Cestu, ve které založil deset Camalotů velikosti 1 až 4 oklasifikoval jako 5.13d/5.14a.

O první opakování téhle stropové dardy se nemohl postarat nikdo jiný než duo Wide Boyz, tedy Tom Randall a Pete Whittaker, a to až v roce 2019. Cestu přelezli oba dva v jeden den a Pete Whittaker, stejně jako naposledy Jacopo Larcher ve spáře Meltdown (5.14c/8c+) si potvrdil, že na velikosti nezáleží, a že to je všechno především o technice, protože Pete má vcelku velké ruce a musel využívat úplně jiné lezecké finesy než Tom Randall.

Letos v říjnu se o první ženský přelez této velice málo lezené cesty postarala americká lezkyně Mary Catherine Eden a v druhé půlce listopadu pak padnul hned druhý ženský přelez, který se podařil Kanaďance Bronwyn Hodgins, kterou jsme naposledy mohli zastihnout v bigwallech Grónska.

Zajímavý je pak rozhodně styl, jakým Bronwyn Hodgins cestu přelezla. Ta nejprve začíná dlouhou pasáží na žábu a pěst, následně se spára ztenčuje, aby se nakonec opět rozšířila. Bronwyn zvolila taktiku, při které si ruce zatejpovala a následně přes tejpy oblékla ještě spárařské rukavice G7 Hand Jams, u kterých zjistila, že se jí nejlépe strhávají zubama. První pasáž tedy přelezla s dvojitě chráněnýma rukama, pak si spárové rukavice strhla a připnula na sedák, aby mohla přelézt klíčovou pasáž, načež v poslední třetině cesty si je v nohandu, visíc hlavou dolů opět nasadila. Tuto složitou strategii zvolila po prvním neúspěšném pokusu o RP přelez a ukázalo se to jako klíčové. Úspěch prostě tkví v detailech.

Podle: www.planetmontain.com a wspinanie.pl