Už dvanáct let během své práce přemýšlím, o čem by vlastně měl být lezecký časopis v moderní, digitální době, kdy si člověk všechno najde na nekonečně informačně rozlehlé světové digitální síti mezi jedničkami a nulami. A názory plynoucí z diskusí na Facebooku nebo nejznámějším lezeckém portálu v té naší malé zemi mi moc nepomáhají. Hejtrů (jak říká má dvanáctiletá dcera) spousta, ale konstruktivní nápad abys pohledal.

Dvanáct let. Takový zásadní věk v životě lidském. V raných devadesátkách, v době mého přechodu z dětství do toho zvláštního údobí, které příroda pravděpodobně zařídila jen proto, aby rodiče netruchlili, když jejich potomstvo po několika letech plných silného vzdoru následně vylétává z hnízda, mohl konečně mladý člověk přesednout v autě ze zadního sedadla na místo vedle řidiče. To bylo slávy a radosti! Ta moje dcera, které občas už přestávám rozumět, má aktuálně taky dvanáct roků, časy se však mění a na sedadle smrti sedí už několik let. Ale neleze.

Na světě jsou ovšem jiní a jiné, není jim jen dvanáct, ale i méně – a lezou. A panečku, a jak lezou! Nedávno jsme na našem webu v rubrice Rozhled psali o desetiletém Bayesi Wilderovi a devítileté Meini Li. Tyto ještě děti ve svém neskutečně nízkém věku přelezly cesty, o kterých se jiným může pouze zdát. A nejsou to jen cizí a exoticky znějící jména dětí z USA nebo Číny. Co třeba takový Lukáš Morkoluský nebo Pepa Šindel, kluci letos nominováni za své přelezy v kategorii Talent roku?

Vladimir Blass, otec jednoho ze světově známých mladých talentů, řekl: „Hodně se diskutuje o obtížnosti při přelezech těžkých cest dětmi. Podle mě to nemá smysl řešit. Hlavně ať si děti užívají každý okamžik lezení, ať se baví tím, že se snaží něco přelézt a ať se učí z vlastních chyb. Sice občas přichází frustrace z neúspěchu, ale to vše je posouvá a je to součástí té naší a také jejich vertikální hry. A budoucnost? Ta patří jim.“ Ano, budoucnost, minimálně ta lezecká rozhodně patří jim. Proto jsme se třeba před rokem, v Montaně číslo 192 věnovali tehdy jedenáctiletému Théo Blassovi. Utekl rok, Théovi je dvanáct a ve své domácí oblasti přelezl své první 8c+. Co myslíš, můj milý čtenáři, je tohle třeba téma, které se hodí pro Montanu, jediný lezecký časopis u nás?

Text: Martin Stolárik
Foto: Petr „Pepe“ Piechowicz