Budu upřímný: když si přečtu základní číslovku, která je v nadpisu tohoto editorialu, jako první se mi prostě vybaví písnička Daniela Landy z přelomu milénia. Ne že bych se svým dvanáct let starým Picantem jezdil „dvě stě v městě“, ale stejně jako pro mnohé ten značně kontroverzní český bard, tak i lezecký časopis Montana si za těch třicet dva let své existence (historie nástupce HOTEJLu se píše už od června roku 1990), prošel výraznou proměnou a zásadním vývojem. Zda to byla změna k lepšímu, či k horšímu, to stejně jako v případě kouzelníka Žita musí posoudit jiní. Ovšem nic to nemění na tom, že nyní, náš milý čtenáři, držíš v rukou Montanu číslo 200!

Tomáš Roubal, předchozí vydavatel Montany, absolutně nevěděl, co je to covid, a netušil, že Rusko napadne Ukrajinu. V době svého působení na vydavatelském postu ale s Montanou zažil třeba velkou recesi v roce 2008. Přestože minulý vydavatel Montany neměl věštecké schopnosti, minimálně už rok před tragickou smrtí v Norsku na konci léta 2019 mi při každé příležitosti opakoval, že s 200. číslem Montanu zavře. Pravda, měl k tomu celou řadu zcela objektivních a také subjektivních, neoddiskutovatelných důvodů, které se mnou při každé příležitosti detailně rozebíral, ale hlavním argumentem bylo, zavřít to v té nepřející digitální době s grácií a na vrcholu.

No a máme tady srpen 2022 a ty, náš milý čtenáři, opravdu držíš v rukou právě ono inkriminované 200. číslo, které mělo být číslem posledním. Nebudu ti nic nalhávat. Vydávat v této nelehké době úzce specializovaný časopis není vůbec nic jednoduchého. Vždyť právě tento fakt Tomáš Roubal zmiňoval v rozhovoru, který s ním dělal Jiří Kráčalík, v televizním pořadu Outdoor Films už v roce 2015… V tomto ročníku Montany ale máme rozjetých několik zajímavých seriálů, tak by asi byla škoda skončit. I mně třeba opravdu strašně zajímá, jakou pointu bude mít komiks autorského dua Tomáš Mls – Ján Vrabec.

A co bude dál? Není to bohužel pouze a jen v rukou redakce, kam (a zda vůbec někam) se Montana, jediný čistě lezecký časopis v naší krásné malé zemi, bude v budoucnu ubírat. A teprve čas ukáže, jestli se třeba v nějaké podobě dočká čísla 300. Což by bylo, můžeme si snadno spočítat, za více než 16 let…

Krásné léto, náš milý čtenáři! A užij si toto také lehce vzpomínkové číslo Montany.

PS: Před nějakým časem mě kontaktoval jeden náš čtenář s velice nezvyklou prosbou. Nakonec jsem si řekl, proč ne, vždyť Montana je tady právě pro takové čtenáře srdcaře. No a k tomu 200. jubilejnímu číslu se to krásně hodí. A tak bude tahle Montana plnit také zajímavou funkci svatebních novin na důležitém životním milníku jednoho lezeckého páru z Ostrova. Za celou Montanu přejeme hodně štěstí, Markétko a Járo!