Na začátku 90. let procházelo francouzské horolezectví finanční krizí a Francouzská federace již nebyla schopna horolezecké expedice dále financovat. V té době Jean-Claude Marmier, tehdejší prezident sdružení Groupe de Haute Montagne (GHM), navrhl jednou ročně udělovat cenu za „mimořádný úspěch ve světě alpinismu“, která by mohla zvýšit veřejné povědomí (a tím i sponzoring) francouzského horolezectví. V roce 1992 GHM spolu s časopisem Montagnes vyhlásili první cenu Piolet d'Or za nejlepší alpský výstup roku 1991. Cenu nakonec získali Slovinci Andrej Štremfelj a Marko Prezelj za výstup jižním pilířem na jižní vrchol Kančendžengy. Vítězství Slovinců na úkor Francouzů bylo považováno za politické rozhodnutí – cena prý putovala za hranice Francie, aby získala mezinárodní punc. Ovšem čas ukázal, že právě slovinský výstup byl vybrán právem, neboť mnohem více korespondoval s duchem celé myšlenky Piolet d'Or.

Zlaté cepíny si během let prošly zásadním vývojem, nevyhnulo se jim však také několik kontroverzí a kauz. Tou první bylo udělení ocenění ruskému týmu v roce 1998 za výstup západní stěnou Makalu – výstup proběhl v obléhacím stylu, dva horolezci vrcholového týmu zemřeli na sestupu a celá akce měla aspekty, které se nesnoubily s původní myšlenkou Piolet d'Or.

Asi k největší kauze při udělování Zlatých cepínů v roce 2008 se pak vyjádřil právě Marko Prezelj, který za výstup severozápadním pilířem Chomolhari odmítl cenu převzít: „Nevěřím na ceny za alpinismus, natož na trofeje nebo tituly prezentované veřejností nebo médii. Na ceremoniálu jsem viděl a cítil soutěživost vytvořenou a poháněnou organizátory akce. Většina horolezců na tuto hru přistoupila, aniž by chápala, že byla zatlačena do arény, kde se divákům předkládá drama, ve kterém se hodnotí vítěz a poražený.“

Krize v roce 2008 vyústila v sepsání nové Charty a přístup k oceňování se poté zcela změnil. Cenu nezískává jen jeden „vítěz“, ale více horolezců. Porota se zaměřuje především na styl, ducha, kreativitu, soběstačnost a technickou náročnost a také na respekt k horám, životnímu prostředí a budoucím lezeckým generacím. Zvýšila se nezávislost a transparentnost celého procesu udělování cen. Prezident poroty Doug Scott ohlašoval novou Chartu po roce 2008 slovy: „Přináší nám znovuzrození Piolets d'Or. Pro nás nejsou žádní vítězové, žádní poražení. Ocenění jsou vyslanci umění a vášně.“

Ve více jak třicetileté historii Piolets d'Or se vystřídala mezi oceněnými celá řada zvučných jmen. Mezi alpinistickou špičku se zařadili také čeští horolezci Marek „Maara“ Holeček a Zdeněk „Háček“ Hák, a to hned dvakrát – ocenění získali za výstup jihozápadní stěnou Gašerbrumu I v roce 2017 a severozápadní stěnou Chamlangu v roce 2019.

Vůbec nejoceňovanějším horolezcem v historii je již zmiňovaný Slovinec Marko Prezelj (cenu získal v roce 1992, 2007, 2015 a 2016) a britský alpinista Paul Ramsden (cenu získal v roce 2003, 2013, 2016, 2017). Paul Ramsden svoje první tři oceněné výstupy podnikl s jiným, neméně významným britským horolezcem a také spisovatelem Mickem Fowlerem. A právě s Mickem Fowlerem, jedním z hnacích motorů britského horolezectví 80. let tě, milý čtenáři, chceme v průběhu tohoto ročníku seznámit.