Grandes Jorasses, kdo by neznal nádhernou severní stěnu tohoto masivu s legendárními cestami jako Crozův pilíř (1935), Cassinova cesta přes Walkerův pilíř (1938), Le Linceul/Velký Rubáš (1968) nebo třeba Colton-MacIntyre (1976), kterou se kdysi proběhnul Ueli Steck (ano, letí to, už je to víc jak 11 let).

Ale z italské strany má tato dominanta Alp v masivu Mont Blancu i svou rozlehlou jižní stěnu a právě směrem k ní se upnula pozornost známého italského lezce Matteo Della Bordelli. V této stěně Matteo spolu s Giacomo Maurim a Luco Schierau vytyčili na konci února novou cestu Il Regalo di Berna, kterou věnovali talentovanému italskému alpinistovi Matteo Bernasconimu (+38), členovi světoznámé skupiny Ragni di Lecco, který v květnu 2020 zahynul v lavině.

Nová cesta vyřešila průstup pilířem známým jako Pilastro Ghiglione nalevo od klasické cesty Hypercouloir z roku 1978 a napravo od cesty z roku 2019 od lezců Enrico Bonino a Jon Bracey. Prvovýstup v délce 450 metrů a s obtížností do 6b zvládla trojice alpinistů během jednoho dne a ve stěně po nich nezůstalo nic, krom nové linie a vzpomínky na kamaráda, se kterým podnikli například několik těžkých prvovýstupů v Patagonii.

Další výraznou a typickou dominantou v masivu Mont Blancu je Aiguille du Dru se svou tisíc metrů vysokou západní stěnou, která je nechvalně známá mnoha rozsáhlými skalními říceními. V letech 1950, 1997, 2003, 2005 a 2011 kamenné laviny zásadně měnily charakter celé této stěny včetně již přelezených cest. Mezi ty nejznámější cesty a milníky zde určitě patří ta Bonattiho, kterou sólo přelezl mezi 17. a 22. srpnem 1955 přes jihozápadní pilíř Petit Dru (Bonattiho pilíř). Originální linie této cesty, stejně jako mnohé jiné v této stěně už neexistuje. V červnu 1962 zavítali do Chamonix Američani Gary Hemming a Royal Robins, aby vylezli cestu American direct, přičemž Royal Robins se o tři roky později vrátil a spolu s Johnem Harlinem vylezl Americkou direttissimu. Ta byla zničena v roce 2005.

Aktuálně teď v této stěně vznikla nová, a pravděpodobně jedna z nejtěžších cest vůbec. Během pěti dnů francouzští horolezci Thomas Auvaro, Léo Billon, Jordi Noguere a Sébastien Ratel, kteří patří k High Mountain Military Group (GMHM) v Chamonix, o které jsme už psali třeba v souvislosti s paralpinismem v Patagonii, v západní stěně Dru vylezli prvovýstup Base (1000m, M8+, 7a), který jste mohli mimo jiné sledovat on-line na Youtube kanálu GMHM.

Nová cesta vede i v místech, kudy kdysi stoupali průkopníci alpinismu v této stěně a jejichž cesty již neexistují, tak snad bude mít Base delšího trvání, než některé její předchůdkyně.

Ve stejnou dobu, kdy GMHM lezli svůj prvovýstup, se na jihozápadním pilíři Petit Dru nacházeli Corrado Korra Pesce a Will Sim. Jejich cílem bylo zopakovat cestu Voie des Papas/Via Bonatti. Tu v průběhu devíti dnů vylezli Martial Dumas a Jean-Yves Fredricksen v roce 2007, tedy akorát v krátké periodě klidu mezi masivními skalními říceními v letech 2005 a 2011. První opakování si v roce 2012 připsali Jérôme Sullivan a Pedro Angel Galan.

Korra a Will strávili ve stěně čtyři dny proložené podle jejich slov třemi 5* bivaky. V cestě, která má 900 metrů a obtížnost dosahuje 6c/A1 je možné narazit na čtyři asi třicetimetrové úseky původní Bonattiho cesty se starými skobami, ale jinak stěna prošla, jak poznamenal Korra, kataklyzmatickou transformací, která je evidentní na každém kroku. I přes mrazivé noci, hroznou kvalitu skály a psychicky velmi náročný sestup však Korra po návratu do Chamonix po celkem pěti nocích v horách prohlásil: „Ještě nikdy jsem neměl menší zájem se vracet z hor, bylo to strašně silné a klidně bych ještě pár dní tam nahoře zůstal.“