Bouldering v Krase se během posledních asi šesti let etabloval v samostatnou disciplínu. Podstatně tomu také „napomohla“ různá opatření loňských dvou let vedoucí k uzavření lezeckých stěn. Mnoho lezců rovněž pochopilo, že bouldering představuje i poměrně zajímavou formu zesílení na těžší projekty. Postupným přidáváním dalších a dalších sekvencí nakonec dokážeš přelézt směr, který se ti zpočátku zdál nelezitelný. Navíc oproti lezení s lanem zůstává i skála s množstvím směrů a jejich kombinací nedotčená jakýmkoliv železem. Nadcházející zimní období s teplotami mezi 5 až 10 °C a ideálním třením boulderovým hrátkám přeje. Mnohé vchody do jeskyní (Staré skály, Lidomorna, Stará Rasovna, Jáchymka) jsou díky stálejší teplotě suché a dá se v nich tak lézt celou zimu.

Na Holštejně jest fajajně

Pomineme-li brněnskou Stránskou skálu, největší boulderovou klasikou jsou hladké stěny v nástupech cest na Vaňousových dírách na Holštejně. Právě zde vznikly legendární Svišťovy (Tomáš Pilka) bouldery Jin a Jang, dnes oba 7C+, nebo Na tu vojnu za 7B, které budí respekt dodnes. Nejsou vůbec lehké a fyzickému aspektu se zcela vyrovnává aspekt psychický. Představují tak určitý benchmark kvality a s ohledem na historický kontext také vysoko nastavenou laťku. Málokterý později vylezený boulder dosahuje podobných vlastností – na Vaňouskách možná už jen Strach a hnus v Las Vegas 7B+, s klíčovým krokem v závěrečném zvedu, nebo třeba o cos lehčí Sonet 7A, kde v žádném kroku nespočneš, dokud nedržíš top.

Pomyslným opakem Vaňousů je kolmá a místy mírně převislá hladká deska Staré Rasovny. O co víc se Rasovně vyhýbají lanaři, o to víc si zde libují boulderisti. Na rozlez a seznámení se s krasovou skálou doporučuji Prestige once 6A+ nebo La Traviata 6C+ . V menší jeskyňce vpravo pak narazíš na jedno z nejlezenějších 7C+ v okolí – Kilián.