Když v roce 2017 navštívil britský lezec James Pearson ryze tradicionalistickou francouzskou oblast Annot, tak po sobě nechal skvělou, čtyřicet metrů dlouhou linii, kterou nazval Le Voyage a jako správný Brit cestu ohodnotil kombinací písmen a čísel, která většině lezcům vůbec nic neříká a kombinuje potenciální nebezpečnost cesty s technickými obtížemi. Dokonce ani ti nejlepší lezci se na horním konci stupnice pak zcela neshodnou, protože existuje minimálně tisíc malých nuancí, které mají na výsledné hodnocení vliv. Pro zjednodušení lze takto hodnocené cesty rozdělit do dvou základních kategorií: obtížné, nebezpečné (tedy fyzicky i psychicky náročné) a obtížné, bezpečné (v překladu to znamená, že je v cestě přijatelné riziko). No, a právě do druhé kategorie patří s obtížností E10 7a také Le Voyage v sektoru La chambre du roi. Převedeno do francouzské obtížnosti je cesta pak někde kolem 8b+.

Čtyři roky po přelezu Jamesem Pearsonem pak ležela cesta ladem, nepovšimnuta, a to až do chvíle, kdy do Annot přijel na jaře 2021 lezecký dream pár Jacopo Larcher a Barbara Zangerl. První slavil úspěch Jacopo. Cestu si velice rychle vyzkoušel s horním, zjistil, kde se dá co osadit a první opakování tohoto tradicionalistického skvostu bylo doma. Mezitím se k partnerské dvojici přidal ještě Siebe Vanhee, který se právě vracel ze Španělska po přelezu svého prvního 9a (Estado Crítico v Siuraně) a byl tedy ve skvělé formě. Druhé opakování tedy padlo jen pár hodin po tom prvním a hned následující den přidala Barbara také první ženský přelez, čímž jen potvrdila, že patří mezi absolutní lezeckou špičku.

A dostáváme se do současnosti, je rok 2022, konec zimy a pod cestu přichází mladý, dvaceti osmi letý Francouz Symon Welfringer. Do cesty nastoupil samozřejmě nejprve s horním, aby si toto velmi technické 8b+ vůbec osahal. O měsíc později byl zpět, teď už s ambicemi na přelez se navázal na ostrý konec lana, ale úspěch se ani po třech pokusech nedostavil. Zato se dostavilo vyčerpání, ne fyzické, ale neskutečné psychické vyčerpání, jaké ještě v žádné jiné cestě nezažil. Další návrat do cesty následoval v druhé půlce března. Teď už to muselo vyjít. Klíčová, relativně dobře jištěná pasáž šla přesně podle plánu a její přelez doprovázel Symonův vítězný křik. Ale posekané ještě nebylo. Posledních deset metrů cesty je po volných pískovcových blocích o velikosti lednice a poslední tutové jištění patnáct metrů pod nohama. Ještě závěrečná, kůži na rukou drásající spára a pak už není kam lézt. Symon Welfringer se stal prvním Francouzem, který přelezl nejtěžší tradicionalistickou cestu v zemi galského kohouta.

Symon Welfringer (*1994) je aktuálně jedním z nejuniverzálnějších francouzských lezců. Začínal v roce 2005 jako závodní lezec a od roku 2011 začal závodit také v trail runningu. Na skalách má přelezy sportovních cest až do obtížnosti 8c+, z vícedélek má pak přelezenou třeba cestu Ali Baba (250 m, 8a+) na Aiglun nebo Golden Gate (8a/+) na El Capitana. V roce 2017 poprvé navštívil Pákistán a udělal prvovýstup na panenský šestitisícový vrchol. V roce 2019 stihnul hned dvě expedici. Jednu do Pákistánu, kde za sebou v Yarkhun Valley nechal cesty Sur la route de l'école (M6/500 m) a Le crux amovible (7b+ 250 m) a druhou do Nepálu, kde během čtyř dnů vylezl Trinité (M6, 1500 m) na Tengi Ragi Tau (6820 m n. m.). V roce 2020 se opět vrátil do Pákistánu, kde v panenské jižní stěně Sani Pakkush (6953 m n. m.) otevřel spolu s Pierrickem Fine alpským stylem během pěti dnů cestu Revers Gagnant (2500 m ED+ M4+/M5 90°), za kterou v roce 2021 získali oba alpinisté prestižní horolezecké ocenění Piolet d’Or.

Podle: www.planetmountain.com