
Nová Penta

Nová Penta
Honza „Zámek“ Zámečník ze Singing Rocku se po loňském faux pas se sedákem (pro neznalé: minule mi Zámek poslal na testování nejprve sedák velikosti L, do kterého se však mé ctěné pozadí nevešlo, a tak mi musel poslat další balíček s XL…) asi rozhodl, že nebude zbytečně riskovat dvojí poštovné a do Montany letos poslal přilbu. Přilba, to je přece jistota! Vydavatelská hlava určitě netloustne tak jako zadek, takže balíček nebude třeba posílat nadvakrát. Ale stejně mi pro jistotu poslal velikost M/L, která odpovídá u předchozího modelu přilby Penta právě velikosti UNI.
A hned se nabízí první srovnání. S minulou Pentou jsem něco polezl, ale přiznám se, brával jsem si ji především na skalky (co se divíš, milý čtenáři, jsem vydělávající otec od rodiny a stejně jako si beru přilbu na každou vyjížďku na kole, tak si na hlavu nasadím ochranou pomůcku, kdykoliv jedu za lezením, a to i když mám bórky co dva metry).
Jakožto odchovanec těžkých a robustních plastových škopků, které se na skalky opravdu moc nehodily, jsem se ale pak ve staré Pentě v horách cítil doslova jako nahý, a to nejen díky její hmotnosti, která je i u té první Penty opravdu zanedbatelná – stará Penta 205 gramů a nová Penta 195 gramů – ale především díky velikosti, neboť mi prostě Penta verze jedna vyloženě pro celodenní horskou lezeckou túru nesedla a připadala mi na hlavě malá. Chyběl mi především určitý přesah okraje, který mi u starších plastových přileb dodával určitý pocit bezpečí, no a taky trochu toho sucha, když se člověk v Tatranské stěně potkal s panem lijavcem.
A když už jsme se hned na začátku chytli toho srovnávacího modelu, tak proč nepokračovat. U staré Penty, kterou mám už několik let doma, je uvedený obvod hlavy 51–60 cm. Ta nová, i přesto že čísla na přilbě uvádějí použití pro obvod hlavy „pouze“ od 52 do 58 centimetrů – opravdu si nemůžu pomoct, hlavový designeři asi ušli kus cesty – mi prostě sedí lépe, skoro by se dalo říci dokonale. Jsem za ni Zámkovi opravdu vděčný.
Při letmém porovnání by se na první pohled pak dalo říct, že obě generace přilby jsou si podobné jako vejce vejci, ale když pomineme to, jak sedí na vydavatelské hlavě, tak při bližším průzkumu najdeme celou řadu odlišností, které jednoznačně hlasují pro Pentu novou. Při podrobném porovnání obou přileb těsně vedle sebe a takříkajíc „zespodu“ je hned vidět, že nová verze přilby od Singing Rocku poskytuje opravdu více prostoru pro hlavu, a navíc je u ní mnohem lépe řešeno také polstrování a odvětrání celé přilby. V čelní části je pak nová Penta mohutnější, co se šířky týká, a v té zadní, je oproti té staré přeci jen lehce větší přesah za temeno hlavy (což mi u staré opravdu chybělo), takže pocit bezpečí se v Tatrách snad přeci jen dostaví.
Ještě se zastavím u odvětrání celé přilby – všech jedenáct ventilačních otvorů se nachází na stejných místech jako u té minulé verze, ale jsou větší, což doufám nebude mít vliv „na funkci“. Určitě ne. (Ale stejně doufám, že to nikdy nebudu muset ověřovat v praxi, protože ať je přilba sebelepší, následující ráz schytá krční páteř a ta vydavatelská je od neustálého sedění u počítače ve velmi špatném stavu.)
No a tím se dostáváme k závěru: s klidem můžu říct, že jsem se konečně dobral k přilbě, ve které můžu strávit celý den v Tatrách nebo milovaných Dolomitech, budu se cítit bezpečně, a ještě mě nebude bolet hlava od krční páteře vlivem nepřirozeného přitížení na hlavě, protože ta nová Penta fakt skoro nic neváží.
Text a foto: Martin Stolárik