12. 2. 2021
zpět na novinky

Paralpinismus v Patagonii

Vydáno: 12. 2. 2021
Redakce Montany
Redakce Montany
Jsme snílci. Objevitelé. Uprchlíci z davů. Toužíme po setkání s vlastním strachem a ještě více po jeho překonání. Jsme na světě, abychom lezli.

Paralpinismus v Patagonii

Vždy o tom snil Míra Šmíd. Vylézt na kopec a místo trmácení se na sestupu, slaňování a scházení prostě skočit a sletět zpět k nástupu nebo lépe až do tábora. Lančův sen se stále častěji stává realitou a říká se mu „paralpinismus“.

Francouzští horolezci – profesionální vojáci Alban Alozy, Arnaud Bayol a Pierre Sancier z elitní High Mountain Military Group (GMHM) v Chamonix působily v lednu a únoru loňského roku v Patagonii a během pěti týdnů se jim v oknech pěkného počasí, na která se zde čeká třeba i dva měsíce, podařily dva nové seskoky v oblasti masivu Fitz Roy. Prvním byl 26. ledna seskok západní stěnou Mojon Rojo a druhým, zdokumentovaným a nyní zveřejněným byl 8. února skok z Aiguille de l’S.

Tři alpinisté k výstupu použili cestu Cara Este (450 m, 30°, 6a), historicky první linii vedoucí na vrchol Aiguille de l’S, kterou v únoru 1968 vylezla ve východní stěně francouzská expedice pod vedením Bernarda Amyho (více o historii lezení a všech výstupech v Patagonii najdeš v knize Patagonia Vertical).

K seskoku si Alozy, Bayol a Sancier následně vybrali strmou, 1300m vysokou západní stěnu a ve svých wingsuitech skočili do hlubiny včetně veškerého vybavení, které použili k výstupu. Zveřejněný šesti minutový klip je pak součástí dokumentárního filmu Les Ailes de Patagonie, který natočili Christophe Raylat, Antoine Bletton a Sylvain Tesson pro Disney Plus.

Rolando Garibotti (50), asi nejpovolanější expert na lezení v Patagonii a autor zmiňované knihy Patagonia Vertikal však zdůraznil: „Pamatujte prosím na to, že létání ve všech jeho podobách je v národním parku Los Glaciares – El Chaltén zakázáno. Ačkoli zde neexistuje žádné zvláštní nařízení, je vždy nutné před jakoukoliv podobnou akcí žádat o povolení. Samozřejmě, horolezci z GMHM Chamonix měli všechna potřebná povolení v pořádku vyřízena.“

Paralpinismus v Patagonii

Paralpinismus v Patagonii

Wingsuit, speciální oblek určený k prodloužení letu před otevřením padáku má překvapivě dlouhou historii. Úplně první pokus realizoval už v roce 1912 33letý francouzský krejčí Franz Reichelt, narozený ve Štětí (v tehdejším Rakousko-Uhersku německy Wegstädtl). Franz Reichelt, tedy původem Čech, skočil ve vlastnoručně ušitém padáku s křídly, velmi podobném moderním wingsuitům, z Eiffelovy věže. Tento průkopnický pokus bohužel skončil tragédií.

Paralpinismus v Patagonii

První úspěšné použití wingsuitu uskutečnil v roce 1930 19letý Američan Rex G. Finney z Los Angeles. Tehdejší obleky byly vytvořeny z plátna, dřeva, hedvábí, oceli, ale také třeba z velrybích kostí. Nejznámější „birdmani“ této rané éry wingsuit létání, Clem Sohn (+26) a Léo Valentin (+37) tvrdili, že byli schopni klouzat vzduchem i několik mil.

V polovině 90. let 20. století vyvinul první moderní wingsuit Francouz Patrick de Gayardon (+38), který se inspiroval oblekem parašutisty a kaskadéra, Italo-američana Johna Carta (+44). V roce 1997 Sammy Popov z Bulharska následně navrhl a vyrobil speciální oblak s velkým křídlem mezi nohama a dlouhými křídly na rukou. Tento oblek už byl testovaný v aerodynamickém tunelu, poprvé vzlétl v říjnu 1998, ale do výroby se nikdy nedostal. Obdobně dopadnul i vyztužený oblek Chucka „Da Kine“ Raggse.

V roce 1999 se spojili Jari Kuosma z Finska a Robert Pečnik z Chorvatska a vytvořili spolu kombinézu, která byla bezpečná a přístupná všem parašutistům. V tomtéž roce založil Kuosma společnot Bird-Man International Ltd. a stal se tak nejen prvním komerčním výrobce wingsuitů, ale také vyvinul instruktorský program této nebezpečné disciplíny. A tím začala komerční éra tohoto sportu, který často prostupuje také do lezení nebo high line a jehož velkým propagátorem byl například Dean Potter (+44) nebo Leo Houlding (40).

© 2021 JTM climb s.r.o. | firla.eu