Už když v roce 2019 lezl Symon Welfringer v severní stěně Aiguille des Pèlerins (3318 m n. m.) v masivu Mont Blancu legendární cestu Beyond Good and Evil (tu vylezli v roce 1992 Angličan Andy Parkin a Američan Mark Twight), všimnul si mohutného převisu přesně uprostřed stěny a přemýšlel, jestli by tudy nešlo vylézt další novou cestu. Sám věděl, že už v roce 2017 do této potenciální linie nastoupili Xavier Cailhol a Jeff Mercier, ale nakonec pod klíčovým převisem uhnuli a vylezli čtyřdélkovou variantu legendární cesty Beyond Good and Evil, kterou nazvali Les Flammes de l'enfer.

Letos v zimě nastoupili do severní stěny Aiguille des Pèlerins Symon Welfringer a Tom Livingstone s cílem středem stěny prostoupit. Lezení začali v cestě Beyond Good and Evil a po přelezení prvních tří délek cesty Flammes de l'enfer, čistý drytool až do M7 přes drobné trhlinky jak dělané akorát na konec hrotu cepínu, se jim podařilo zafixovat ještě několik opravdu těžkých lezeckých úseků v panenském terénu, než sestoupili zpět na Refuge du Plan de l'Aiguille. Celý ten den je ve stěně dalekohledem z Chamonix pozoroval Xavier Cailhol.

Další den, po návratu na konec fixů, se poprali s rozbitou skálou opět v obtížnosti kolem M7 a konečně se dostali pod mohutný převis. Celých 30 metrů lezení 45° převislou spárou, jedním slovem působivé.

Spára nebyla ničím přerušená, takže věděli, že vylézt to půjde, ale zdaleka nebylo jasné, jak to bude těžké. Do vedení šel Tom a odvedl opravdu vynikající práci, než se musel nakonec uchýlit k nějakému tomu technickému lezení. Byla to opravdu neskutečně těžká délka. O volný přelez se pokusil i Symon, ale po 10 metrech to vzdal s tím, že vylézt tuto délku bude opravdovou výzvou někde v obtížnosti M9/M10.

Další lezení si ale oba neskutečně užili a šest nádherných délek, z nichž na dvě jsou nutné opravdu dobré podmínky, obtížnost od M5 do M7 a jedna si vyžádala ještě nějaké to háknutí za A2, je vyvedlo na předvrcholový hřeben.

Novou cestu nazvali La Croisade a o obtížnosti této 600 metrů dlouhé linie dlouho diskutovali, protože v takové stěně je to hodně osobní záležitost a těžko se obtížnost definuje. Nakonec se dohodli na M7+, A2, 5+, což koresponduje s ostatními náročnými výstupy v okolí Mont Blancu, které mají za sebou.

Podle: www.planetmountain.com