
Simond – značka kvality a udržitelnosti

Simond – značka kvality a udržitelnosti
Znáš historii francouzské značky Simond? Pojí se s bratry Simondovými, kováři, kteří před více než 150 lety zpracovávali železo a dřevo. A právě na ně se kdysi obrátili první dobrodruzi s prosbou o vybavení, které by jim umožnilo podnikat výpravy do hor. Vybavení značky Simond se tedy využívalo již od počátku horolezectví – při prvních expedicích na Annapurnu, Mount Everest a další vrcholy. Dnes značka spadá pod sportovní řetězec Decathlon. Jak a kde se produkty pod taktovkou tohoto sportovního giganta vyrábí? A jakou roli hraje při samotném navrhování výrobků ekologie?
Jak to vlastně u sportovního řetězce s masovou produkcí a zaměřením na desítky sportů chodí? Pojďme si vývoj a výrobu produktů Simond představit. Vše začíná ve vývojovém centru v Chamonix, kde tým produktových inženýrů a designérů produkty navrhuje. Vyrobené prototypy poté testují často právě horolezci s největšími nároky – profesoři z Národní školy horských sportů (ENSA), kteří vzdělávají nové generace vysokohorských průvodců.
Až 70 % produktů značky Simond se vyrábí v Evropě. Ve Francie to jsou především lana, karabiny, cepíny, mačky apod. A samozřejmě nesmíme zapomenout na zlaté české ručičky – z České republiky pochází magnesium, které se následně dováží se do všech prodejen Decathlonu.
Ekologicky navržené
Decathlon si uvědomuje, že plánováním, výrobou, distribucí a prodejem zanechává uhlíkovou stopu, a proto se snažíse různými opatřeními aktivně přibližovat k uhlíkové neutralitě. Nejvyšší dopad na životní prostředí má výroba produktů. Do značné míry záleží na způsobu výroby, např. na získávání zdrojů nebo na druhu výrobního procesu. Proto už samotní vývojáři v prvních fázích návrhu vytváří produkty, které plní stejnou funkci, ale k životnímu prostředí jsou šetrnější. Takto ekologicky vyrobené produkty nesou označení ECODESIGN. Různé produkty lze vyrobit různými způsoby. Některé pytlíky na magnézium se vyrábí z recyklovaných plastových lahví, lezecké kalhoty z biobavlny. Designéři pracovali také na zmenšení podílu zbytkového materiálu při vystřihování jednotlivých částí trika s dlouhým rukávem a povedlo se jim snížit zbytek látky z 22 % na 10 %. Jak ale vyrobit odolná lezecká lana, která budou šetrnější k přírodě? Kvůli zachování maximální bezpečnosti a funkce se nemění materiál, ale technika barvení.
Lana a technika Dope dyed
Jak již bylo zmíněno, lana se navrhují ve vývojovém centru v Chamonix a následně je na severu Francie vyrábí náš průmyslový partner, firma Cousin Trestec, která se již více než 170 let specializuje na výrobu inovativních textilních lan a opletů. Ve spolupráci s nimi vznikla lana s Anti-twist technologií, díky které nemusíš nové lano rozmotávat tak, jako bylo zabaleno. Stačí jen přestřihnout stahující pásky, navázat se a lézt. Jelikož se lana vyrábí ve Francii a 66 % produkce se prodává ve Francii, Španělsku a Itálii, můžeme optimalizovat jejich přepravu a snižovat tak emise. Všechna lana od značky Simond jsou navíc díky šetrnému způsobu barvení s využitím technologie Dope dyed vyrobena ekologicky. Při standardním procesu barvení se povrch látky namáčí v barvě a spotřebovává se tak obrovské množství vody. Dope dyed znamená, že se barva integruje přímo do granulátu na výrobu vláken a díky tomu je možné ušetřit až 70 % vody! Kvůli tomu je sice nutné od některých barev upustit, ale celkový dopad produktu se sníží o 36 % (tato hodnota představuje rozdíl dopadu klasického barvení a barvení Dope dyed na emise CO2, znečištění vody, sladké i slané, a čerpání přírodních zdrojů).
Simond – značka kvality a udržitelnosti
U lan určených na lezení na umělých stěnách lze díky splétání barvených i nebarvených (bílých) vláken, která sníží spotřebu barviva, docílit snížení dopadu o 39 %. Takové lano se snadněji zašpiní, a proto se tento postup používá pouze u lan na umělou stěnu, kde mu tolik nečistot nehrozí (a navíc můžeš použít vak, který ho před ušpiněním ochrání).
Decathlon využívá materiály a technologie šetrnější k přírodě, ne však na úkor funkce a v tomto případě hlavně bezpečnosti. Jakýkoliv nový prvek se ihned testuje. Vývojáři v Chamonix testují lana při pádu z věže, na které lze simulovat pády až 15 metrů se zátěží od 30 do 150 kg. Testovací podmínky jsou tedy ještě náročnější než podmínky reálné. Před prodejem v obchodě výrobky ještě musí získat certifikaci od nezávislého autorizovaného orgánu.
Nicméně životní cyklus produktu výrobou a distribucí nekončí. Co udělat s lanem, které svému účelu již dosloužilo? Nadační fond Rock Climber se věnuje recyklaci lan – lana lze využít na výrobu plastových částí v průmyslu, psích vodítek, kotevních lan pro lodě apod. Tento pilotní projekt odstartoval v roce 2021 v Rhône-Alpes a během roku 2022 by se měl rozšířit na celou Francii a věříme, že se postupem času dostane i do Česka.
Šetrné výrobní procesy a širokou nabídku produktů značky Simond si můžeš prohlédnout na blogu Decathlonu.
Text: Kačka Tlachová a Vašek Škáva
Foto: Archiv Decathlon