
Lehký, lehčí, nejlehčí

Lehký, lehčí, nejlehčí
Uf, zase jsem přibral. To ty Vánoce a pohodlný rodinný život. A Honza „Zámek“ ze Singáče mi prý posílá na testování sedák velikosti L. Naiva. Tak ještě jednou a lépe prosím. No a než mi přijde to XLko, tak se na ten jejich nový, ultralehký zázrak jménem SERAC trochu podíváme. Vrhám se tedy na takový ten moderní unboxing, jak říkají youtubeři. Krabička polepená po všech stranách páskou Singing Rock. Taky musím podobnou do Montany pořídit. Ale krabka je nějaká malá, sotva patnáct čísel, a to mi měl Zámek poslat i nějaký vercajk. No nic, opatrně nožem zajedeme dovnitř, ať to nepřeřízneme a hned budeme chytřejší. Šroub do ledu SPIN, expreska, šroubovačka, nosič materiálů PORTER a nějaký černý, bíle potištěný reklamní pytlík, asi s pláštěnkou na kolo. Kde je ten sedák? Tak počkat, to je ten sedák!
Kvůli novému dopravci v Horokupectví jsem musel pořídit přesnou digitální váhu, tak šup s pytlíkem na ni. Číselník ukazuje 110,32 gramu! Můj poslední sedák od Singing Rocku byl DOME, bigwallový macek s váhou přes půl kila. Vedle sebe v pytlících ty dva vypadají jako David a Goliáš. David po intenzivní redukční dietě.
Z pytlíku, který se bez problémů vejde do dlaně, vyndávám několik tenkých bílých lemovek, mezi nimiž je prostor vyplněný černou nylonovou síťovinou, dvě výrazná žlutá navazovací oka, nějaké tenké gumičky a pár 12 milimetrů „velkých“ spon(ek) Rock&Lock pro nastavení nohaviček. Důvěru to ve mně moc nevzbuzuje, ale čísla i moderně znějící materiál jako „high-modulus polyethylene“ mluví jasně. Opravdu je to sedák!
Narvu na sebe to Lko, musím vyzkoušet vychytávky, které má sedák mít. Přiznávám, že s mou současnou vahou bych navazovací oka sedáku velikosti L neprovázal, ale naštěstí ani nemusím – sedák si můžu pohodlně vyzkoušet a kolem pasu jen zapnout plastovou přezku. (No dobře, pokud máš velikost XL a cpeš se do L, zas tak pohodlně to nejde…) Materiálová poutka jsou opravdu hodně jednoduchá, ani si nedokážu představit, že bych na každé pověsil těch uváděných 5 kg materiálu, ale není to přece sedák do velké stěny. Sympatická jsou i další dvě poutka na nosiče materiálů, chvíle zápasení s PORTERem a je to tam. Nechybí ani zadní tahací oko, opět s nosností pět kilo. Nejvíc se mi však líbí speciální poutka na nohavičkách, do kterých se zasune šroub. Jasně, můžete takhle mít po ruce pouze dva, ale pro účely skialpinismu a lehkého alpinismu ty dvě vývrtky jako nouzovka zcela stačí. A hlavně nepřekáží.
Když mi konečně přišlo to XLko, tak jsme se sedákem SERAC na mém kancelářském zadku vyrazili na několik zimních túr a velice jsme se spolu sžili. Ono těžko se nesžít s něčím, o čem člověk ani neví, že má na sobě. Opravdu je až neskutečné, že v těch necelých deseti deka je plnohodnotný sedací úvazek, který ti při pádu do trhliny může zachránit život. Nakonec mi to nedalo a vzal jsem SERAC vyzkoušet i na umělku. A šlo to taky (je to přece sedák!), ale rozhodně si s ním víc než v tělocvičně užiješ na zasněžených kopcích.
Text: Martin Stolárik
Foto: Marcel Žuška