Vysoká hra

Aneb špinavý test lana TENDON Master PRO 9.7 Tehdy jsem Skalák opouštěl rozhodnutý, že už tam víckrát nepáchnu. Při lezení hledám klid. Raději se zakousnu do mechu v tom nejzelenějším a nejdrolivějším kvaku než se s jinými lezci předhánět, kdo dřív doběhne pod nástup a přes první chyt si přehodí konec lana. Právě takové obklíčení skal – a pravda, taky moje ego, které toho dne nemohlo odejít bez alespoň jedné vylezené cesty – mě dovedlo pod nejhnusnější výstup života: ZKUSILI JSME „Kyzlingův lavor“. Je to takové „mixové“ lezení. Při výstupu rukama přebíráš mix vydroleného písku a vylámaných kusů horniny. Až ty velké hodiny představují ostrůvek jistoty. A pak kruh. Říkáš si: teď už bude dobře. Jenže nabídka lahůdek pokračuje: perfektně oblý výlez se dvěma mělkými a důkladně osolenými stupy. Co můžeš dělat než zkusit to se slovesem „Jdu!“ připraveným na jazyku. Jako do peřinky!...