Vysoká hra

„Můj včerejší nocleh byl velkolepý. Postavy: Sedlák se ženou a dceruškou a jeden troglodyt, takřka otrok. Posledně jmenovaný vypadal hrozně. Přes podlézavou tvář mu visely dlouhé, spletené černé vlasy; k tomu jediný velký špinavý hadr jako oděv. Ani jediný čtvereční palec na něm nebyl bez záplat. Polosedě, pololeže krčilo se to stvoření za velkými kamny a živě mi připomínalo obyvatele jeskyně v Shakespearově Bouři. Sedlák i jeho žena byli přátelští a zdvořilí. Nabídli mi ze svých zásob všechno. V noci jsme my s Horvayem spali na zemi, troglodyt za kamny, dceruška v kolébce a sedlák se ženou v posteli vedle v kuchyni, oddělené od našeho pokoje otevřenými dveřmi. Ve tři hodiny ráno jsme vyrazili a kráčeli za svitu lucerny svou cestou, mlčky a zamyšleně, až konečně přišel den. Byla to nádhera, když vyšlo slunce! Za námi šedé moře oblaků, kolem jehličnatý les v bílém rouchu, nad námi mocné vrcholy se svými...