Grónsko letos v létě táhlo a na největší ostrov planety vyrazil také čistě ženský jachtařsko-lezecký tým. Celkem osmičlenná skupina vyplula z La Rochelle na palubě 15metrové jachty „Northabout“ pod velením Marty Guemes 20. června. Marta je velice zkušenou jachtařkou, která se mj. zúčastnila i velmi náročného podniku Mini-Transat, na kterém jednotlivci přeplouvají Atlantik.

I přesto, že expedice zvolila ekologický způsob cestování, tak příroda k nim nebyla úplně milosrdná a jasně diktovala směr a tempo plavby. Období bouří tak museli dívky přečkat v přístavech Irska, Faerských ostrovů i Islandu a na pobřeží Grónska se dostaly až po 6 týdnech plavby.

A i zde o sobě dala opět vědět příroda, neboť vstup do Kangertittivaq (dánsky Scoresby Sund), nejdelšího (350 km) a jednoho z nejhlubších (přes 1500 m hluboký) fjordů na Zemi, byl nemožný, protože jej blokoval led. Nakonec se však všemocná Gaia smilovala, led se v jednom místě rozestoupil a děvčata se konečně dostala mezi ledovými horami ke svému lezeckému cíli – Northern Sun Spire (1527 m n. m.)

Zde, na úpatí třičtvrtě kilometrů vysoké žulové stěny konečně vstoupilo do hry lezecké trio Caroline North, Nadia Royo Cremer a Capucine Cotteaux a začalo bojovat nejen ve vertikále, ale také s časem, protože předpověď počasí na delší dny nebyla zcela optimistická.

Do cesty se jim nejprve postavil opět ledovec, který musely překonat s veškerým vybavením do stěny a pak potřebovaly tři lezecké dny, včetně jednoho bivaku, aby prostoupili východní stěnou Northern Sun Spire až na vrchol. Zanechaly za sebou elegantní, 750 m dlouhou linii Via Sedna za 7b+, kterou vylezly v tom možná nejčistším stylu, kdy ve stěně zůstaly pouze slaňáky.

Návrat do Francie už byl rychlejší a po dvou a půl měsících trvajícím dobrodružství a zhruba 4000 námořních mílích vystoupily všechny opět na mole v La Rochelle. Dokázaly tak, že podobný podnik nemusí být výsadou pouze mužských či smíšených týmů a navíc, že to jde celé zrealizovat s minimální uhlíkovou stopou.