Nejmenuje se tak náhodou nějaká knížka? No jo, zase ten Bukowski, který si přesně před rokem v Montaně stěžoval, že to s tou reklamou není zrovna růžové. A že měl ten starý prasák pravdu, na to přijdeš hned, jakmile si prolistuješ aktuální jedničku roku 2023, v níž by se inzerce dala přirovnat k pověstné jehle v kupce sena.

Ale zpět k psaní, i když mi spíše sedí Bukowského jiná kniha, výstižně nazvaná O pití. Pití jako životní náplň, berlička, záchranný pás, pramen inspirace i dobré nálady… Věděl jsi, že Bukowski na dlouhá léta psaní úplně přerušil, protože propil psací stroj?

Já jsem svůj otřískaný notebook zatím nepropil a můžu tedy psát další, kdoví už který rok v řadě úvodní slovo nového ročníku Montany. Někteří stálí autoři bohužel však už své příspěvky v 34. ročníku Montany mít nebudou. Ještě před Vánoci, krátce po vydání poslední loňské Montany mi Katarína Bohušová oznámila smutnou skutečnost, že kvůli velkému pracovnímu vytížení bohužel už nebude moci českému čtenáři dál přinášet „Lezecké čriepky zo Slovenska“. No a mezi vánočními svátky ještě ke všemu přišla smutná novina od bratří Stráníků, že se shodli na tom, že už vyčerpali všechna témata, a „Choceňský sklep“ se zavírá.

V tištěném časopise má však pravidelná rubrika rozhodně své místo, a tak mi nezbylo než hledat adekvátní náhrady. V českých a moravských luzích a hájích je bohužel však stále obtížnější najít někoho, kdo by chtěl jít s kůží na trh a pravidelně se podílet na tvorbě jediného lezeckého časopisu u nás, a tak jsem se musel poohlédnout v zahraničí. Za ta léta, co připravuji obsah Montany, jsem získal celou řadu kontaktů na zajímavé osobnosti z lezeckého prostředí a naštěstí si mezi nimi udělal i spoustu přátel.

Jako první na celoroční pravidelnou spolupráci s Montanou kývl lezecký pár snů – James Pearson a Caroline Ciavaldini. Kdo by tuto lezeckou a partnerskou dvojici, která se mimo jiné před nějakou dobou stala rodiči náhodou, neznal (v češtině od nich mj. vyšla nádherná kniha o lezení po celém světě), tak stručně představím: James je Brit jako poleno, vyrůstal v Peak District, a Caroline je pro změnu Francouzka, bývalá reprezentantka v lezení, narozená na ostrově Réunion. A tihle dva spolu cestují po světě, lezou, vychovávají svého potomka a s tebou, milý čtenáři, se budou letos pravidelně potkávat v rubrice „Once Upon A Climb“.

A kdo že bude mít na starost druhou novou rubriku v letošním ročníku Montany? Messner! Toto jméno celým lezeckým vesmírem zní a rezonuje už několik dekád. Ne, s Reinholdem Messnerem jsem se bohužel nikdy nepotkal, ale znám se s jeho synem Simonem, mladým a sympatickým alpinistou, který netěží ze slavného příjmení, ale sám si vyšlapává cestičku hlubokým sněhem ke splnění svých horolezeckých vizí.

Montana je už přes třicet let rozjetý parní vlak, který nestaví. Nesmí zastavit, protože kdyby se takový kolos jednou zastavil, těžko už by se znovu dával do pohybu. Ale určitě by se hodil někdo, kdo by pomáhal přikládat pod kotel. Tak co, milý čtenáři, nenajdeš odvahu do tohoto vlaku přiskočit a přihodit nějakou tu lopatu, ať v kotli nevyhasne?

Krásný začátek lezeckého roku 2023!