Chiroptera
Chiroptera
Tříkrokový tlak přes čtyři jednoprdy. Patnáct let téměř zapomenutá legenda. Nekompromisní prásk, na který máš jen pár měsíců v roce. Súľovská darda, ve které necháš pár kapek krve...
Pod nohama nám křupe první letošní sníh. Pomalu stoupáme do mírného svahu cestou, kterou dobře známe. Je chladno a pomalu se začíná stmívat a já se těším do bivaku, kde si uvaříme polévku a pořádný kotel horkého čaje.
Ráno je stále chladno, ale první paprsky slunce naznačují, že bude příjemný den. Z báglu vytahujeme lana, karabiny, sadu abalaků, vklíněnců, borháky a vrtačku. Tentokrát jsme baterie nabili a nespoléhali jsme na to, že je Pavel připravil, jak nám tvrdil minule. Než připravím čaj, Kamzík vyjde na vrchol klenby převisu, kde upevní lano. Po vydatné snídani se pouštíme do práce. Kamzík nalézá na lano a já se ho snažím pomocí vlastní váhy dostat co nejvíce pod obrovský převis. Kamzík pečlivě zakládá abalak, který mu umožní další přitažení ke stropu jeskyně. Když má všechno pojištěné, posílám mu na druhém laně vrtačku. Za chvíli je borhák na místě a probíhá přesun do dalšího místa, Kamzík se opět pokouší dostat se co nejblíže stropu. Pečlivě zkoumá jednotlivé kroky a chyty, které naznačují, že tahle cesta bude monstrózní.
Chiroptera 01
Na jaře roku 1997 jsem se vrátil domů po měsíčním pobytu ve francouzském Buoux. Duben nám lezecky moc nepřál, tak jsme ho trávili tréninkem na stěně Eliass tréninkem. V květnu ale už bylo všechno jinak a konečně jsme mohli vyrazit na Súľov. Cíl byl jasný – projekt Chiroptera.
Kamzíkovi se postupně podařilo rozklíčovat jednotlivé sekvence cesty, které postupně skládal do souvislého přelezu. Jediné, co se mu nedařilo vyřešit, bylo klíčové místo – nekompromisní sekvence po jednoprstových dírkách.
Kamzík se do projektu vrátil v červnu a červenci roku 1997 a 1998. V roce 1998 potvrdil svoji formu přelezem cesty Le Minimum 8c ve francouzském Buoux, ale na projekt Chiroptera to nestačilo. Do projektu se vrátil ještě v roce 1999, ale ani tentokrát se mu rot punkt nezdařil.
V té době byla síla Kamzíkových prstů neuvěřitelná a já osobně si myslím, že stačila i na vyšší obtížnosti než 8c. Kamzík v té době také pošilhával po Action Directe, ve kterém dal několik nesmělých pokusů, ale tak nějak chyběl tah na bránu.
V roce 1999 Kamzík ukončil závodní „kariéru“ na českých i světových soutěžích a jeho pozornost se přesunula k dobrodružství lezeckých expedic. Projekt Chiroptera postupně upadal v zapomnění – přispělo k tomu také omezení lezecké činnosti v sektoru Brada. Jestli se o tento projekt ještě někdo z tehdejší lezecké špičky pokusil, už dneska nevím. Nicméně trvalo dlouhých patnáct let, než si na tento zapomenutý skvost někdo vzpomněl.
Letouni (Chiroptera) jsou řádem savců, u jehož příslušníků se přední končetiny vyvinuly v křídla. Na rozdíl od letuch a plachtících kuskusů jsou letouni jako jediní savci na světě schopni skutečného aktivního létání. Tento řád má přibližně tisíc druhů a jeho zástupci jsou rozšířeni na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.
Celý článek vidí pouze předplatitelé
Odemkni si všechny články zakoupením předplatného. Pokud předplatné máš, přihlas se.
Vyřídit předplatné přihlásit se