Rád bych ti představil jednu fotografii z Krakovsko-čenstochovské jury. V Juře to všechno začalo – lezení i fotografování. A fotografie Dašky Brylové v cestě Chiński maharadża v Bolechowickém údolí je pro mě důležitá z mnoha důvodů – fotografických, horolezeckých, historických i osobních.

V roce 2017 jsem se rozhodl přestěhovat do Krakova, čímž se můj život obrátil vzhůru nohama – po více než 15 letech práce jsem se rozhodl kompletně změnit obor a žít v jiném městě... A přestože jsem se díky svým lezeckým zkušenostem a řadě známých v krakovském prostředí necítil úplně anonymně, aklimatizace pro mě byla těžká a spousta věcí mě zahltila. Zpočátku jsem byl zaneprázdněn využíváním toho bohatství, kvůli kterému se lezec do Krakova stěhuje – možnosti lézt po práci a sedm dní v týdnu ve skalách jen kousek od města. Ale pomalu jsem si začal všímat, že Krakov kromě lezení nabízí také skvělé fotografické příležitosti: snadné organizování focení, flexibilita, skvělí lezci jako modelové. Většina mých lezeckých fotografií vznikla zatím takříkajíc na místě, během cest, většinou bez konkrétní vize, přizpůsobením se podmínkám v daném sektoru. První focení, které jsem nedaleko Krakova zorganizoval, byly fotografie Gosi Rudzińské v Mamutí jeskyni v cestě Czekając na Godoffa. Bylo to poprvé, kdy jsem se po práci vydal s fotoaparátem ven, abych si prohlédl místo a vyzkoušel efekt, který jsem vymyslel. Tehdy jsem si začal uvědomovat, kolik možností se mi jako fotografovi otevírá. Začal jsem také zvykat krakovské lezce na mou přítomnost, se stativy, světly a fotoaparátem, a také sebe na poněkud překvapené pohledy Jawora bojujícího o každý chyt ve střeše Mamuta.