Máš písek úplně všude? Tak si ho musíš vysypat

Objevná, zábavná, prospěšná

V redakci máme takové předsevzetí: Montana nesmí být jen výplní času ve frontě u pokladny, Montanou musíš chtít listovat v klidu, skoro jako knihou. A už jenom Pepeho fotoportrét, kterým toto číslo začíná, představuje opravdovou perlu, protože takhle docenta sociologie Dušana „Stoupu” Janáka určitě neznáš. Následuje reportáž odhalující tvrdou realitu Skaláku: stupy se neustále prohlubují, lana se více a více zařezávají do měkkého písku a skály dostávají z neznalosti či neohleduplnosti pořádně zabrat. Jak to vnímají ti, jež Skalák odkojil?

Tom Ballard patřil ve světe horolezectví mezi šlechtu. Jeho máma zdolala všech šest velkých alpských severních stěn sólo, ale pak zahynula na K2. A když zmizel o třiadvacet let později sám Ballard, dostala se ta informace do hlavních zpráv po celém světě. I tento příběh najdeš v aktuálním vydání.

Stoupa se pak v Montaně objevuje ještě jednou, a to jako autor článku o adršpašských cestách, které se trochu vymykají z tradičního odírání zad, kolen a nervů v širočinách a komínech a nabízejí docela pěkné lezení také pro ty, co si mysleli, že v Ádru nikdy nic nevylezou.

Fotograf Kuba Frič připravil do Montany sbírku ryze pískařských fotografií a Martin Varga popsal, jak si dovolil nastoupit s vrtačkou do severní stěny Cima Grande hned vedle legendární diretky Hasse–Brandler. Do rubriky Holky na laně pak na základě svých zkušeností ze sedmitisícovek sepsala Katka Mandulová jakýsi motivační manuál pro holky toužící objevit svět, kde s přibývající výškou sice vzduch řídne, ale obzory se rozšiřují.

Přejeme příjemné prázdninové čtení.